Nuž Bohu děkujme (Nun danket alle Gott)

Datum:Březen 24, 2020
Komentáře
Přidej

S ohledem na současnou situaci s šířením nemoci COVID-19 připomínáme starší článek, v této době velmi aktuální.

—————————————————————————

Mnoho vzácných Žalmů, které po tisíciletí potěšovaly Boží lid, vzniklo v době velikých soužení žalmisty – obvykle Davida. V některých případech i nadpisy poukazují na konkrétní událost, při níž Žalm vznikl a na co se odkazuje. „Žalm Davidův, když utíkal před Absolonem synem svým“ (Ž. 3:1). „Přednímu z kantorů, vyučující žalm Davidův. Když přišel Doeg Idumejský, a zvěstoval Saulovi, a pověděl mu, že David všel do domu Achimelechova“ (Ž. 52:1-2). „Přednímu z kantorů na neginot, vyučující žalm Davidův, když přišli Zifejští, a řekli Saulovi: Nevíš-liž, že se David pokrývá u nás?“ (Ž. 54:1-2) „Přednímu kantoru, jako: Nevyhlazuj, zlatý žalm Davidův, když utekl před Saulem do jeskyně“ (Ž. 57:1). „Přednímu z kantorů, jako: Nevyhlazujž, Davidův žalm zlatý, když poslal Saul, aby střehouc domu, zabili ho“ (Ž. 59:1). David prožíval veliké těžkosti, ve kterých s pláčem zasíval drahé sémě, aby po něm jiní mohli s plesáním žít plody Božího utěšení.

Ačkoliv s dokonalými, neomylnými a Duchem Svatým plně inspirovanými Žalmy nelze srovnávat žádné pouhé lidské dílo, podobně to někdy platí i o „obyčejných“, neinspirovaných písní, složených od těch, jenž nás předešli. Již dříve jsme si poukazovali na pohnuté historie krásných duchovních písní Šťasten jsem a Ó, jak vzácné štěstí pro mne. S ohledem na její původ můžeme vedle nich směle postavit i píseň lutheránského duchovního Martina Rinkarta (1586-1649) Nuž Bohu děkujme. Čti více…

Soupis milostí Matthewa Henryho

Datum:Únor 17, 2020
Soupis milostí Matthewa Henryho

Kdyby si lidé měli vybavit nějakou událost z britských dějin 60. let 17. století, patrně by jim přišel na mysl hlavně Velký požár Londýna roku 1666. To je událost velmi známá, nicméně v tomto desetiletí se stalo ještě něco významnějšího, s dlouhodobějším dopadem. V květnu roku 1662 parlament schválil tzv. Zákon o jednotnosti (Act of Uniformity), podle kterého všichni kazatelé anglikánské církve museli dodržovat předepsanou liturgickou formu bohoslužby a mít…

Čti více...

William Tyndale, zbrojíř armády reformace

Datum:Leden 27, 2020
William Tyndale, zbrojíř armády reformace

Na otázku, který jednotlivec nejvíce ovlivnil angličtinu, by většina lidí odpověděla, že William Shakespeare. Odpověď to není vůbec špatná, protože Shakespeare byl vpravdě mistrem svého jazyka a počátky moderní angličtiny se skutečně kladou do jeho období. Slavný básník a dramatik má však v této věci zdatnou konkurenci v muži o několik generací starším – Williamu Tyndalovi (1494-1536). Co se týče rozsahem díla, Tyndale se s Shakespearem srovnávat nemůže, ale pokud…

Čti více...

Tři omyly při získávání duší

Datum:Prosinec 29, 2019
Tři omyly při získávání duší

„I přišel do Nazaréta, kdež byl vychován, a všel podlé obyčeje svého v den sobotní do školy“ (Lukáš 4:16). I vstal, aby četl. I dána jemu kniha Izaiáše proroka. A otevřev knihu, nalezl místo, kdež bylo napsáno: Duch Páně nade mnou, proto že pomazal mne, kázati evangelium chudým poslal mne, a uzdravovati skroušené srdcem, zvěstovati jatým propuštění a slepým vidění, a propustiti ssoužené v svobodu, a zvěstovati léto Páně vzácné….

Čti více...

Arthur W. Pink: Hněv Boží

Datum:Prosinec 9, 2019
Arthur W. Pink: Hněv Boží

Je smutné vidět tolik vyznávajících křesťanů, o kterých se zdá, že Boží hněv považují za něco, zač se musí omlouvat, nebo alespoň že si přejí, aby nic takového nebylo. Zatímco někteří by nešli tak daleko, aby otevřeně přiznali, že jej považují za vadu na Božím charakteru, přesto na něj ani zdaleka nenahlížejí s potěšením, neradi nad ním přemýšlí a zřídkakdy, slyší-li o něm zmínku, se v jejich srdci proti němu…

Čti více...

Arthur W. Pink: Láska Boží

Datum:Listopad 18, 2019
Arthur W. Pink: Láska Boží

Jsou tři věci, které nám Písmo říká o přirozenosti Boží. Za prvé, „Bůh je duch“ (Jan 4:24). V řečtině není žádný neurčitý člen, a říci „Bůh je [nějaký] duch“ je nanejvýš problematické, neboť Jej to staví na stejnou úroveň s ostatními. Pán Bůh je “duch” v tom nejvyšším slova smyslu. Protože je „duch“, je nehmotný, nemaje viditelnou podstatu. Měl-li by Pán Bůh hmotné tělo, nebyl by všudypřítomný, byl by omezen…

Čti více...

Perly z Šestidílky: Ezechiel 40

Datum:Listopad 4, 2019
Perly z Šestidílky: Ezechiel 40

Největším pokladem, který stará Jednota bratrská zanechala našemu národu, je bezesporu její věrný a požehnaný překlad Písma svatého, Bible kralická. To vnímal i její poslední biskup, Jan Amos Komenský, který ve svém Kšaftu předložil Boží Slovo v rodném jazyce jako zvláštní dědictví: „Odkazuji tobě za dědictví Knihu Boží, Biblí svatou, kterouž synové moji z původních jazyků (kterýmiž je Bůh psáti byl poručil) do češtiny s pilností velikou (do patnácte let…

Čti více...

Joseph Alleine: Znaky neobrácených

Datum:Říjen 20, 2019
Joseph Alleine: Znaky neobrácených

Co se týče spásy, dávají Pán Ježíš a Slovo Boží veliké výstrahy: „Nenarodí-li se kdo znovu, nemůž viděti království Božího“ (Jan 3:3). „Nebudete-li pokání činiti, všickni též zahynete“ (Lk. 13:3). Nehovoří o tom však jen obecně, ale též varují, že ne všichni, kteří se domnívají, že jsou pravými znovuzrozenými věřícími, jimi skutečně jsou. Kristus řekl, že Mu mnozí jednou řeknou: „Pane, Pane, zdaliž jsme ve jménu tvém neprorokovali, a ve…

Čti více...

Životní svědectví Richarda Bennetta

Datum:Říjen 7, 2019
Životní svědectví Richarda Bennetta

Ačkoliv v České republice nyní rezonuje především úmrtí Karla Gotta, Boží lid by měl pamatovat, že v očích Hospodinových není drahá smrt slavných osobností, jako je tomu u lidí tohoto světa, ale smrt svatých Jeho (Ž. 116:15). Z nebeského hlediska je tak mnohem zaznamenáníhodnější, že v těchto dnech, konkrétně 23. září, si Pán života i smrti odvolal do slávy svého vzácného služebníka a drahého bratra ve víře, Richarda Petera Bennetta….

Čti více...

Mrtvá, ale aktivní

Datum:Září 23, 2019
Mrtvá, ale aktivní

„Vím skutky tvé, že máš jméno, že jsi živ, ale jsi mrtvý.“ (Zj. 3:1) Máloco je pro dnešního člověka – křesťana i nekřesťana – méně atraktivního a méně relevantního, než mrtvá církev. O církev, která nežije, dnes nikdo nemá zájem. Lidé – a zejména mladí lidé – dnes již většinou nevydrží v mrtvé, chladné organizaci, která funguje jen ze setrvačnosti, kvůli tradici, protože byli celý život zvyklí tam chodit. A…

Čti více...