Arthur W. Pink: Svrchovanost Boží v modlitbě
Hříšníka lze nazvat mnohými výstižnými synonymy; mezi jedno z nich patří i rebel. Adamův pád spočíval mimo jiné ve vzbouření se Boží autoritě a snaze postavit se na Jeho místo: „A budete jako bohové, vědouce dobré i zlé“ (Gn. 3:5). Od té doby člověk v této revoltě vůči svému Stvořiteli pokračuje. Nechce se Mu poddat, rád by si na Něm žil nezávisle a učinil vládcem svého života sebe samého.
Proto biblické učení o Boží absolutní svrchovanosti jde neznovuzrozeným zvláště proti srsti a nechtějí jej přijmout. Jak pravil Kníže kazatelů Charles Spurgeon: „Lidé dovolí Bohu být kdekoliv, jen ne na Jeho trůně. Dovolí Mu být v Jeho dílně, utvářet světy a dělat hvězdy. Dovolí Mu být v Jeho chudobinci, rozdávat své almužny a udílet štědré dary. Dovolí Mu nést zemi a podpírat její pilíře, nebo rozsvěcovat nebeská světla, či vládnout vlnám vždy dmoucího oceánu; ale když Bůh vystoupá na svůj trůn, pak Jeho stvoření skřípá zuby. A my hlásáme Boha na trůnu a Jeho právo činit se svými, jak chce sám, jednat se svým stvořením, jak se Mu zdá nejlépe, aniž by se o tom s nimi radil; tehdy na nás syčí a hrozí nám, a tehdy se lidé odvrací, zacpávajíce si uši, neboť Bůh na trůnu není Bůh, kterého milují. Ale je to Bůh na trůnu, kterého milujeme kázat. Je to Bůh na svém trůnu, komu věříme.“
Tato nelibost se do jisté míry projevuje i v obrácených. Někteří nedokážou absolutní Boží svrchovanost strávit z principu a proto se kloní k arminianismu, který dává důraz na člověka s jeho autonomním rozhodnutím. Že je Pán Bůh „základem všeho bytí, z Něhož, skrze Něhož a pro Něhož jsou všechny věci, má nad nimi absolutně svrchované panství, aby skrze ně, pro ně nebo na nich činil cožkoliv se Mu líbí“, jak praví Westminsterské vyznání víry, se dnes často buď výslovně popírá, nebo aspoň v praxi upozaďuje. (Tato pravda však zároveň nic nemění na lidské zodpovědnosti a na tom, že hřích je vždy jen náš.)
Sklon zapomínat na Boží naprosté panství nade vším a Jeho ovládání všech dějů máme s ohledem na naši padlou přirozenost všichni, včetně věřících, ať už kalvinistů či arminiánů. Projevuje se i v tak duchovní činnosti, jakou je modlitba. Dokonce sám apoštol Petr, když se modlil, dokázal Pánu říci na Jeho přímý rozkaz „nikoliv, Pane“ (Skutky 11:8). A co tím spíše my? Možná dokážeme vyslovit po vzoru Spasitele slova „ne má vůle, ale Tvá staň se“, ale ve skrytu stále často doufáme, že se zrovna vůle Páně bude s tou naší shodovat. Když se to ale nestane a naše vůle se nenaplní, často to pak vnímáme velmi nelibě a neumíme se s tím srovnat. Čti více…
Eliábův vnějšek a vnitřek
„Když pak přišli, vida Eliába, řekl: Jistě před Hospodinem jest pomazaný jeho. Ale Hospodin řekl Samuelovi: Nehleď na tvárnost jeho a na zrůst postavy jeho, nebo jsem ho zavrhl; neboť ne[patřím], nač patří člověk. Člověk zajisté hledí [na to, což jest] před očima, ale Hospodin hledí k srdci.“ (1. Samuelova 16:6-7) Že Hospodinu nejde o pouhé vnější služby a vykonávání činností, byť jsou třeba samy o sobě dobré, ale záleží…
Čti více...Perly Arthura Pinka: Exodus 7:1-13
Již v minulosti jsme vícekrát čerpali z knih Arthura W. Pinka ze série Gleanings, tedy volně „Střípky“ z určitých částí Písma, konkrétně prvních dvou knih Mojžíšových, knihy Jozue a ze životů Eliáše a Pavla. Onen veliký Boží služebník byl jedním z největších Písmáků první poloviny 20. století – vždy duchovní, kristocentrický, pozorný vůči detailům, podněcující vážnou zbožnost a bázeň Hospodinovu. Každého křesťana, kazatele nevyjímaje, vždy velmi obohatí, když s ním…
Čti více...Oheň před deštěm
Sotva kdo v církvi by dnes tvrdil, že žijeme v době velikého Božího požehnání, v němž by církev vzkvétala. Charismatické církve se sice dříve snažily uměle vypůsobit rozličná probuzení a opakovaně tvrdily, že právě přišlo či přichází, ale i s tím v posledních letech značně polevily s ohledem na to, že všechna nepřekvapivě postupně vyšuměla. Co se týče západního světa, spojení „duchovní sucho“ by současný stav zkrátka vystihovalo mnohem lépe….
Čti více...C. H. Spurgeon: Zanedbávaná povinnost
Situace ve současné církvi je tak smutná, že z nadpisu „Zanedbávaná povinnost“ se jen velmi těžko odhaduje, čeho se článek vlastně může týkat – možností je příliš mnoho. Sotva kterou povinnost dnes větší část vyznávajících křesťanů plní zodpovědně a bez kompromisů a polovičatosti. Nicméně existují různé druhy zanedbání. Někdy plyne „pouze“ z obav či zahálčivosti, ač se jinak daná povinnost principiálně uznává, např. vydávání svědectví nebo modlitba. Jindy se ale…
Čti více...J. C. Ryle: Jste v boji? (Část 3.)
„Bojuj ten dobrý boj víry.“ (1. Timoteovi 6:12) Již po dvakráte jsme se zaobírali textem biskupa J. C. Rylea ohledně duchovního boje proti světu, tělu a ďáblu. V první části muž Boží rozebíral jeho obecnou důležitostí s ohledem na fakt, že vedení tohoto zápasu je pro znovuzrozené věřící absolutně nezbytné, a v druhé části tím konkrétním aspektem, že jde o boj víry. Na závěr nám již zbývá se ponořit do…
Čti více...J. C. Ryle: Jste v boji? (Část 2.)
„Bojuj ten dobrý boj víry.“ (1. Timoteovi 6:12) V předchozím článku jsme si představili první část statě Johna Charlese Rylea, ve kterém se zabývá důležitostí vedení křesťanského duchovního boje proti světu, tělu a ďáblu. Kdo o tomto zápase nic neví, není pravým křesťanem, zůstává ve tmě a ďáblově porobě, protože pravé křesťanství je boj. Satan nenechá znovuzrozené na pokoji, a byť je nemůže strnout do pekla, učiní vše, aby jimi…
Čti více...J. C. Ryle: Jste v boji? (Část 1.)
„Bojuj ten dobrý boj víry.“ (1. Timoteovi 6:12) V průzkumech veřejného mínění z posledních let vyplývalo, že svou zemi je ochotna se zbraní v ruce bránit jen menší část bojeschopného obyvatelstva. Ještě v roce 2024 to uváděla sotva třetina Čechů, i když v poslední době to patrně pod vlivem zhoršující se mezinárodní situace se podíl o dost zvýšil, byť čísla se liší průzkum od průzkumu. (Kolik z těch, kteří to…
Čti více...Vize zmrtvýchvstalého Krista, část 2.
V předchozím článku jsme se zabývali úvodem ke knize Zjevení, kterou mnozí studují se zaměřením na všechny prorocké obrazy, aby z nich vyčetli, co se přesně má v budoucnu stát. Poukázali jsme si, že tento přístup sice má své místo, ale často kvůli němu křesťané míjí to, co je v posledním spisu Bible to nejpodstatnější – totiž zjevení moci, slávy, důstojnosti a absolutní vyvýšenosti našeho Spasitele Pána Ježíše Krista. Snad…
Čti více...Vize zmrtvýchvstalého Krista, část 1.
Kniha Zjevení, která uzavírá kánon inspirovaných spisů Písma svatého, je ze všech jeho šestašedesáti knih asi nejkontroverznější, minimálně pokud odhlédneme od fundamentálních sporů ortodoxie vs. liberalismus nebo protestanství proti katolicismu. Na Zjevení obecně, jakož i na jednotlivé její kapitoly panují rozdílné názory i mezi zbožnými, Bibli věrnými křesťany. V zásadě existují tři hlavní pohledy na poslední věci – premilenialismus, postmilenialismus a amilenialismus, přičemž mezi zastánci každého z nich najdeme ty…
Čti více...
Přidej