Umouněnec
V každém věku činí Pán Bůh veliké a podivuhodné skutky, které nemáme míjet. Bible sama nás vyzývá, abychom na ně pamatovali. „Rozpomínati se budu na skutky Hospodinovy, a připomínati sobě divné činy tvé, od starodávna“ (Ž. 77:12). Napomínal k tomu král David, když uložil zpěvákům ustavičně chválit Hospodina: „Rozpomínejte se na divné skutky jeho, kteréž činil, na zázraky jeho, i na soudy úst jeho“ (1. Par. 16:12). Máme si připomínat veliké skutky Boží, z nichž největší je Jeho nekonečné milosrdenství vůči nám bídným hříšníkům: „Dobrotivý Hospodin všechněm, a slitování jeho nade všecky skutky jeho“ (Ž. 145:9). S tím velmi ladí 111. Žalm: „Památku způsobil předivnými skutky svými milostivý a milosrdný Hospodin“ (Ž. 111:4). Jakými předivnými skutky sobě způsobil Hospodin? Inu, především svým slitováním, které jest nade všecky ostatní skutky Jeho.
Rozpomínání se na předivné Hospodinovy skutky slitování nás na prvním místě přirozeně vede k pamatování na ten skutek největší – vtělení Pána Ježíše za účelem našeho vykoupení. To je téma, které nelze nikdy vyčerpat, a nevyčerpá se ani na věčnosti. Nicméně vedle toho Pán činí i další předivné skutky svého slitování ve vztahu k aplikaci Kristem vydobytého spasení vůči hříšníkům – jinými slovy, skutky podivuhodného zastavení hříšníků a přivedení jich k činění pokání. I tyto skutky si zasluhují časté připomínání. Každý si má zejména připomínat skutky Božího slitování vůči němu samému, ať už se projevily v tom, že někomu dal Hospodin narodit se do věřící rodiny, kde byl odmala vyučován ve Slovu Božím, nebo že se mu zjevil jiným způsobem. Čti více…
Svrchovaná Prozřetelnost v životě Broučků i lidí
Jelikož v současné neveselé situaci se na vládu premiéra Petra Fialy valí, ať už zaslouženě či nikoliv, kritika ze všech stran týkající se zejména ekonomické a sociální situace, mohla poněkud zapadnout coby „bouře ve sklenici vody“ jedna kontroverze, která se přihodila na úvod tohoto školního roku. Jak už je tradicí, navštívil pan premiér nově nastupující prvňáčky, aby k nim promluvil a podaroval je. Jako dar si přitom zvolil jednu z…
Čti více...Soucit Pána Ježíše
Epištola Židům je jedním velkým varováním pro křesťany ze Židů, aby neopustili víru v Krista a nenavracovali se k starému judaismu, což mnohým vážně hrozilo. V judaismu vyrůstali, jeho ceremonie měly svou skoro dvoutisíciletou historii, a navíc zde figuroval i národní aspekt. Větší část Židů Pána Ježíše nepřijala, a vyznat Jej znamenalo se od svého národa více či méně odstřihnout. Již za pozemské služby Páně to odradilo i mnohé Židy,…
Čti více...Ivan Foster: Důvody klesajícího počtu věřících
Postupné odcházení zbožných mužů a žen z časnosti na věčnost, jakkoliv obecně nevyhnutelné, je pro pravý lid Boží vždy zármutkem, ale nejvíce tehdy, když je nenahrazují mladší, kteří by po vzoru Elizea vzali pláště již nepřítomných Eliášů a ve spoléhání se na Eliášova Boha šli dále kupředu v moci Ducha. Úbytek věrných těžce doléhal i na Davida, který pozoroval úpadek zbožnosti za vlády Saulovy. Kvůli němu o to usilovněji volal…
Čti více...Pět parametrů posvěcující proměny
“My pak všickni odkrytou tváří slávu Páně jako v zrcadle spatřujíce, v týž obraz proměněni býváme od slávy v slávu, jakožto od Ducha Páně.“ (2. Korintským 3:18) Ačkoliv apoštol Pavel křesťany v Korintu mnoho miloval – nakonec mezi nimi strávil minimálně dva roky služby – měl s nimi zároveň mnoho trápení. V prvním listu musel řešit mnohé vnitřní problémy sboru, včetně neřešeného vážného hříchu a mnohého nepořádku při bohoslužbách; v…
Čti více...Bohoslužba s vážností a uctivostí, část 2.
“Protož království přijímajíce nepohnutelné, mějmež milost, skrze kteroužto služme libě Bohu, s vážností a uctivostí. Neboť Bůh náš jest oheň spalující“ (Žd. 12:28-29) Nelze říci, že by se v církvích, které aspoň vyznávají, že chtějí stát na Bibli, vůbec nemluvilo o bázni Boží a úctě vůči Hospodinu. Jelikož se o ní v Písmu mnoho píše, nemůže to být téma, které by šlo zcela pominout, i když doba je tak zlá,…
Čti více...Bohoslužba s vážností a uctivostí, část 1.
“Protož království přijímajíce nepohnutelné, mějmež milost, skrze kteroužto služme libě Bohu, s vážností a uctivostí. Neboť Bůh náš jest oheň spalující“ (Žd. 12:28-29) Již v minulosti jsme vícekrát poukázali na skutečnost, že kdybychom se mohli vrátit v čase a navštívit náhodné typické bohoslužby pravých evangelikálních věřících minulosti, a zároveň nevěděli, kam přesně jsme vešli, mohli bychom mít snadno problém rozpoznat, k jakému proudu se daní věřící hlásí, zda k metodistům,…
Čti více...Rozjímání Sarah Savage o smrti
Když se chceme dozvědět něco o tom, jak vypadal vnitřní duchovní život pravých věřících v minulosti dávnější než 3-4 generace, povětšinou jsme odkázáni na spisy kazatelů a teologů, protože málokdo jiný ze znovuzrozených měl dostatek vzdělání, prostředků, času a schopností, aby zaznamenal své zvažování nad věcmi Božími budoucím generacím. Spisy puritánů a jiných velkých mužů jsou jistě vzácným dědictvím církve, nicméně – přesto, že to podstatné všechny Boží děti sdílejí…
Čti více...Duchovní boj ve světle pozemského válčení, část 2.
V předchozím článku jsme se zabývali některými duchovními poučeními, které si můžeme pro náš duchovní boj vzít v pozemského válčení, k němuž ostatně Boží Slovo střet s mocnostmi temnosti přirovnává, nejvýrazněji v oddíle o duchovní zbroji. Téma jsme však ani zdaleka nevyčerpali, a proto se k němu vracíme ještě z jiného, často opomíjeného úhlu pohledu. Oblast válčení můžeme posuzovat i prizmatem toho, co správný voják nejvíce potřebuje, bez čeho se…
Čti více...Duchovní boj ve světle pozemského válčení, část 1.
Boží Slovo křesťany učí, že jsou v duchovním boji, který povedou až do konce života. Zároveň zdůrazňuje, že jej nemají vést tělesnými prostředky, protože nebojují proti tělu a krvi, ale proti knížatstvu, proti mocnostem, proti pánům temností věku tohoto, proti duchovním zlostem vysoko (Ef. 6:12), to jest proti ďáblu a andělům jeho, a dále proti tělu a světu, totiž proti své hříšné přirozenosti a proti onomu principu vzpoury, který působí…
Čti více...
Přidej