Tři omyly při získávání duší

Datum:Prosinec 29, 2019
Komentáře
Přidej

„I přišel do Nazaréta, kdež byl vychován, a všel podlé obyčeje svého v den sobotní do školy“ (Lukáš 4:16).

I vstal, aby četl. I dána jemu kniha Izaiáše proroka. A otevřev knihu, nalezl místo, kdež bylo napsáno: Duch Páně nade mnou, proto že pomazal mne, kázati evangelium chudým poslal mne, a uzdravovati skroušené srdcem, zvěstovati jatým propuštění a slepým vidění, a propustiti ssoužené v svobodu, a zvěstovati léto Páně vzácné. A zavřev knihu, a vrátiv služebníku, posadil se. A všech v škole oči byly obráceny naň. I počal mluviti k nim: Že dnes naplnilo se písmo toto v uších vašich. A všickni jemu posvědčovali, a divili se libým slovům, pocházejícím z úst jeho, a pravili: Zdaliž tento není syn Jozefův? I dí k nim: Zajisté díte mi toto podobenství: Lékaři, uzdrav se sám. Které věci slyšeli jsme, žes činil v Kafarnaum, učiň i zde v své vlasti. I řekl jim: Amen pravím vám, žeť žádný prorok není vzácen v vlasti své. Ale v pravdě pravím vám, že mnoho vdov bylo za dnů Eliáše v lidu Izraelském, když zavříno bylo nebe za tři léta a za šest měsíců, a když byl hlad veliký po vší zemi, však Eliáš k žádné z nich není poslán, než toliko do Sarepty Sidonské k ženě vdově. A mnoho malomocných bylo v lidu Izraelském za Elizea proroka, a však žádný z nich není očištěn, než Náman Syrský. I naplněni byli všickni v škole hněvem, slyšíce to. A povstavše, vyvedli jej ven z města, a vedli ho až na vrch hory, na níž město jejich bylo vzděláno, aby jej dolů sstrčili. Ale on bera se prostředkem jich, ušel“ (Lukáš 4:16-30).

Tento oddíl popisující reakci obyvatel Nazareta na kázání Pána Ježíše, kterého dobře znali, jelikož Jej viděli vyrůstat, velmi výmluvně ukazuje na zkaženost lidské přirozenosti. Považme jen celou tu situaci: Máme zde nábožensky založené lidi. Lidi, jenž byli odmala vyučováni ve známosti pravého Boha a v Zákoně Božím, kterému také pevně věřili. Věřili rovněž zaslíbení o přicházejícím Mesiáši, potěšení Izraele. Nazaretští také celý život mohli pozorovat svatý, dokonalý život Pána Ježíše, svědectví Jeho života, Jeho zbožnost, věrnost a poslušnost. Jestli by někdo měl být nakloněn uvěřit, byli to tito Židé.

Považme též, jakého privilegia se jim dostalo. Sestoupil k nim samotný Syn Boží, skrze Něhož a pro Něhož je učiněno všecko, Ten, v němžto jsou skryti všickni pokladové moudrosti a známosti, a vykládal jim Boží Slovo. (Lze se právem domnívat, že při této příležitosti Pán Ježíš vyložil text důkladněji, ale Duch Svatý nevedl Lukáše, aby to zaznamenal.) Nikdy tak člověk nemluvil, jako On. Kristus učil jako moc maje, a ne jako zákoníci. Byl pravým Knížetem kazatelů – tento titul sice dáváme Spurgeonovi, ale v pravém smyslu náleží Pánu Ježíši. Jakého privilegia se nazaretským Židům dostalo! Všichni starozákonní svatí, Enoch, Noe, Abraham, Job, Mojžíš, David, Daniel a všichni proroci chtěli slyšet, co oni slyšeli, a neslyšeli. Co by Nazaretští mohli žádat víc? Přesto si toho nejenže nevážili, ale dokonce se pro Kristova slova tak rozhněvali, že Jej chtěli zabít. Jaký to smutný, ale výstižný obraz lidské zkaženosti, která tak odporuje pravdě Boží!

Tento oddíl ukazuje, že obrácení neznovuzrozeného člověka není vůbec snadnou věcí. Nestačí u něj jen správně zabrnkat na ty správné struny, a už už začne volat v pokání k Pánu Ježíši. Kdepak. „Snázeť jest velbloudu skrze ucho jehly projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího“ (Mt. 19:24), ani u chudých to není o moc snadnější. „Může-li změniti Mouřenín kůži svou, aneb pardus peřestost svou, také vy budete moci dobře činiti, naučivše se zle činiti“ (Jer. 13:23). Uvedený text z Lukášova evangelia vyvrací 3 domněnky, vztahující se k obrácení člověka a získávání duší. Čti více…

Arthur W. Pink: Hněv Boží

Datum:Prosinec 9, 2019
Arthur W. Pink: Hněv Boží

Je smutné vidět tolik vyznávajících křesťanů, o kterých se zdá, že Boží hněv považují za něco, zač se musí omlouvat, nebo alespoň že si přejí, aby nic takového nebylo. Zatímco někteří by nešli tak daleko, aby otevřeně přiznali, že jej považují za vadu na Božím charakteru, přesto na něj ani zdaleka nenahlížejí s potěšením, neradi nad ním přemýšlí a zřídkakdy, slyší-li o něm zmínku, se v jejich srdci proti němu…

Čti více...

Arthur W. Pink: Láska Boží

Datum:Listopad 18, 2019
Arthur W. Pink: Láska Boží

Jsou tři věci, které nám Písmo říká o přirozenosti Boží. Za prvé, „Bůh je duch“ (Jan 4:24). V řečtině není žádný neurčitý člen, a říci „Bůh je [nějaký] duch“ je nanejvýš problematické, neboť Jej to staví na stejnou úroveň s ostatními. Pán Bůh je “duch” v tom nejvyšším slova smyslu. Protože je „duch“, je nehmotný, nemaje viditelnou podstatu. Měl-li by Pán Bůh hmotné tělo, nebyl by všudypřítomný, byl by omezen…

Čti více...

Perly z Šestidílky: Ezechiel 40

Datum:Listopad 4, 2019
Perly z Šestidílky: Ezechiel 40

Největším pokladem, který stará Jednota bratrská zanechala našemu národu, je bezesporu její věrný a požehnaný překlad Písma svatého, Bible kralická. To vnímal i její poslední biskup, Jan Amos Komenský, který ve svém Kšaftu předložil Boží Slovo v rodném jazyce jako zvláštní dědictví: „Odkazuji tobě za dědictví Knihu Boží, Biblí svatou, kterouž synové moji z původních jazyků (kterýmiž je Bůh psáti byl poručil) do češtiny s pilností velikou (do patnácte let…

Čti více...

Joseph Alleine: Znaky neobrácených

Datum:Říjen 20, 2019
Joseph Alleine: Znaky neobrácených

Co se týče spásy, dávají Pán Ježíš a Slovo Boží veliké výstrahy: „Nenarodí-li se kdo znovu, nemůž viděti království Božího“ (Jan 3:3). „Nebudete-li pokání činiti, všickni též zahynete“ (Lk. 13:3). Nehovoří o tom však jen obecně, ale též varují, že ne všichni, kteří se domnívají, že jsou pravými znovuzrozenými věřícími, jimi skutečně jsou. Kristus řekl, že Mu mnozí jednou řeknou: „Pane, Pane, zdaliž jsme ve jménu tvém neprorokovali, a ve…

Čti více...

Životní svědectví Richarda Bennetta

Datum:Říjen 7, 2019
Životní svědectví Richarda Bennetta

Ačkoliv v České republice nyní rezonuje především úmrtí Karla Gotta, Boží lid by měl pamatovat, že v očích Hospodinových není drahá smrt slavných osobností, jako je tomu u lidí tohoto světa, ale smrt svatých Jeho (Ž. 116:15). Z nebeského hlediska je tak mnohem zaznamenáníhodnější, že v těchto dnech, konkrétně 23. září, si Pán života i smrti odvolal do slávy svého vzácného služebníka a drahého bratra ve víře, Richarda Petera Bennetta….

Čti více...

Mrtvá, ale aktivní

Datum:Září 23, 2019
Mrtvá, ale aktivní

„Vím skutky tvé, že máš jméno, že jsi živ, ale jsi mrtvý.“ (Zj. 3:1) Máloco je pro dnešního člověka – křesťana i nekřesťana – méně atraktivního a méně relevantního, než mrtvá církev. O církev, která nežije, dnes nikdo nemá zájem. Lidé – a zejména mladí lidé – dnes již většinou nevydrží v mrtvé, chladné organizaci, která funguje jen ze setrvačnosti, kvůli tradici, protože byli celý život zvyklí tam chodit. A…

Čti více...

Dlouhověké hříchy

Datum:Září 9, 2019
Dlouhověké hříchy

V jednom z mála žalmů, které složil Mojžíš, je nám osvědčeno, že „všech dnů let našich [jest] let sedmdesáte, aneb jest-li kdo silnějšího přirození, osmdesát let“ (Ž. 90:10). Naše smrtelné tělo déle nevydrží, nebo jen výjimečně – a i tak ne o moc. Zánik tělesné schránky však neznamená zánik všeho; na prvním místě jej přetrvá náš duch, který jde k Hospodinu svému Učiniteli, kterýž jej dal (Kaz. 12:7). Naše duchovní…

Čti více...

Thomas Watson: Modlitby za věci časné a duchovní

Datum:Srpen 26, 2019
Thomas Watson: Modlitby za věci časné a duchovní

I když bychom to třeba z názvu neřekli, Westminsterský kratší katechismus byl zcela zásadním dílem, které ovlivnilo celé generace protestantů, a to nejen z presbyterních kruhů, protože pro své potřeby si jej drobně adaptovali i mnozí jiní, včetně například baptistů. Naučit se všechny jeho otázky a odpovědi nazpaměť po dlouhou dobu patřilo ke standardům náboženského vzdělání. Od hlavy rodiny se očekávalo, že všechny jemu svěřené osoby – děti i případné…

Čti více...

Boží Slovo – chléb z nebe

Datum:Srpen 12, 2019
Boží Slovo – chléb z nebe

„I řekl Hospodin Mojžíšovi: Aj, já dám vám chleba s nebe jako déšť“ (Exodus 16:4). Manna, kterou Hospodin seslal Izraeli, aby ji živil na poušti, byla vskutku něčím zvláštním – byl to pokrm, jenž v celé historii okusily jen dvě nebo tři generace, v principu jen z jednoho národa, nepočítáme-li onen „přimíšený lid“, který s ním vyšel z Egypta. Všichni po nich o ní mohli jen slyšet nebo číst –…

Čti více...