Ivan Foster: Důvody klesajícího počtu věřících
Postupné odcházení zbožných mužů a žen z časnosti na věčnost, jakkoliv obecně nevyhnutelné, je pro pravý lid Boží vždy zármutkem, ale nejvíce tehdy, když je nenahrazují mladší, kteří by po vzoru Elizea vzali pláště již nepřítomných Eliášů a ve spoléhání se na Eliášova Boha šli dále kupředu v moci Ducha. Úbytek věrných těžce doléhal i na Davida, který pozoroval úpadek zbožnosti za vlády Saulovy. Kvůli němu o to usilovněji volal k Hospodinu: „Spomoz, ó Hospodine; nebo se již nenalézá milosrdného, a vyhynuli věrní z synů lidských“ (Ž. 12:2).
Tím, co bylo předmětem přemyšlování a modliteb muže podle srdce Božího, bychom se měli zaobírat i my dnes, zejména, když se naše doba té jeho tolik podobá. A vskutku, úbytek věřících trápí dnes mnohé, a mnozí přicházející s recepty, jak mu zabránit. Někteří v naprosté slepotě volají, aby církev opustila poslední zbytky ortodoxní víry, kteráž jest jednou dána svatým (Ju 3) a co nejvíce se připodobnila světu, v jeho hudbě, filosofii, prioritách a vlastně ve všem. Manželství pro sodomity, feminismus, evoluce, ekumenismus a kdovíco ještě má církev přejmout, aby zůstala „relevantní“ a zastavila početní propad. Jako by církev mohl zachránit jed, který ji ve skutečnosti hubí.
Důvodů pro současný úpadek bychom jistě nalezli mnoho, ale na jeden velmi opomíjený nedávno poukázal vzácný bratr kazatel Ivan Foster ze Svobodné presbyterní církve v Severním Irsku, jehož články jsme zde již vícekrát předložili – a totiž, že „před příchodem zlého vychvácen bývá spravedlivý“ (Izaiáš 57:1). Vzhledem k tomu, v jakou dříve nevídanou vzpouru vůči Hospodinu se náš svět obecně vydal, nikdo biblicky smýšlející nemůže doufat, že jej čeká cokoliv dobrého. O současné společnosti, která tak horlivě prosazuje LGBT agendu, můžeme říci spolu s Izaiášem, že „hřích zajisté svůj jako Sodomští ohlašují, [a] netají. Běda duši jejich, nebo sami na sebe uvodí zlé“ (Iz. 3:9) Bible přitom ukazuje, že Sodoma a Gomora, kde se tento hřích tak rozmohl, jsou příkladem trestu, které Pán Bůh na takové hříšníky uvede: „A města Sodomských a Gomorských v popel obrátiv, podvrácením potupil, příklad budoucím bezbožníkům ukázav“ (2. Pt. 2:6). Jak se na naši dobu podle toho vztahuje verš z 57. kapitoly Izaiáše, bratr kazatel Foster dostatečně důkladně poukazuje. Čti více…
Pět parametrů posvěcující proměny
“My pak všickni odkrytou tváří slávu Páně jako v zrcadle spatřujíce, v týž obraz proměněni býváme od slávy v slávu, jakožto od Ducha Páně.“ (2. Korintským 3:18) Ačkoliv apoštol Pavel křesťany v Korintu mnoho miloval – nakonec mezi nimi strávil minimálně dva roky služby – měl s nimi zároveň mnoho trápení. V prvním listu musel řešit mnohé vnitřní problémy sboru, včetně neřešeného vážného hříchu a mnohého nepořádku při bohoslužbách; v…
Čti více...Bohoslužba s vážností a uctivostí, část 2.
“Protož království přijímajíce nepohnutelné, mějmež milost, skrze kteroužto služme libě Bohu, s vážností a uctivostí. Neboť Bůh náš jest oheň spalující“ (Žd. 12:28-29) Nelze říci, že by se v církvích, které aspoň vyznávají, že chtějí stát na Bibli, vůbec nemluvilo o bázni Boží a úctě vůči Hospodinu. Jelikož se o ní v Písmu mnoho píše, nemůže to být téma, které by šlo zcela pominout, i když doba je tak zlá,…
Čti více...Bohoslužba s vážností a uctivostí, část 1.
“Protož království přijímajíce nepohnutelné, mějmež milost, skrze kteroužto služme libě Bohu, s vážností a uctivostí. Neboť Bůh náš jest oheň spalující“ (Žd. 12:28-29) Již v minulosti jsme vícekrát poukázali na skutečnost, že kdybychom se mohli vrátit v čase a navštívit náhodné typické bohoslužby pravých evangelikálních věřících minulosti, a zároveň nevěděli, kam přesně jsme vešli, mohli bychom mít snadno problém rozpoznat, k jakému proudu se daní věřící hlásí, zda k metodistům,…
Čti více...Rozjímání Sarah Savage o smrti
Když se chceme dozvědět něco o tom, jak vypadal vnitřní duchovní život pravých věřících v minulosti dávnější než 3-4 generace, povětšinou jsme odkázáni na spisy kazatelů a teologů, protože málokdo jiný ze znovuzrozených měl dostatek vzdělání, prostředků, času a schopností, aby zaznamenal své zvažování nad věcmi Božími budoucím generacím. Spisy puritánů a jiných velkých mužů jsou jistě vzácným dědictvím církve, nicméně – přesto, že to podstatné všechny Boží děti sdílejí…
Čti více...Duchovní boj ve světle pozemského válčení, část 2.
V předchozím článku jsme se zabývali některými duchovními poučeními, které si můžeme pro náš duchovní boj vzít v pozemského válčení, k němuž ostatně Boží Slovo střet s mocnostmi temnosti přirovnává, nejvýrazněji v oddíle o duchovní zbroji. Téma jsme však ani zdaleka nevyčerpali, a proto se k němu vracíme ještě z jiného, často opomíjeného úhlu pohledu. Oblast válčení můžeme posuzovat i prizmatem toho, co správný voják nejvíce potřebuje, bez čeho se…
Čti více...Duchovní boj ve světle pozemského válčení, část 1.
Boží Slovo křesťany učí, že jsou v duchovním boji, který povedou až do konce života. Zároveň zdůrazňuje, že jej nemají vést tělesnými prostředky, protože nebojují proti tělu a krvi, ale proti knížatstvu, proti mocnostem, proti pánům temností věku tohoto, proti duchovním zlostem vysoko (Ef. 6:12), to jest proti ďáblu a andělům jeho, a dále proti tělu a světu, totiž proti své hříšné přirozenosti a proti onomu principu vzpoury, který působí…
Čti více...Jednota Božího rytířstva
V jednom z nejkratších Žalmů Písma čteme o blaženosti, které pro lid Boží přináší pravá jednota: „Aj, jak dobré a jak utěšené, když bratří v jednomyslnosti přebývají! Jako mast výborná na hlavě, sstupující na bradu, bradu Aronovu, tekoucí až i na podolek roucha jeho. A jako rosa Hermon, kteráž sstupuje na hory Sionské. Nebo tu udílí Hospodin požehnání [i] života až na věky“(Žalm 133). Prožívat takové obecenství plné jednomyslnosti a…
Čti více...Promarněná příležitost v zahradě Getsemane
Spása člověka nezáleží na lidských skutcích. Proto tomu z povahy věci nemohlo být jinak, než že Pán Ježíš Kristus, který ji coby vtělený Boží Syn vykonal a dokonal, tak učinil sám, bez lidské asistence. „Když tedy viděl, že není žádného muže, až se užasl, že není žádného prostředníka. A protož vysvobození Jemu způsobilo rámě jeho, a spravedlnost Jeho sama Jej zpodepřela“ (Iz. 59:16). Proto Písmo prorokovalo o Jeho ovcích, které…
Čti více...Ivan Foster: Jak bychom měli mluvit o Spasiteli
Nejvyšším cílem apoštola Pavla – který mají sdílet všichni praví křesťané – bylo spět k čím dál většímu poznání Pána Ježíše Krista, svého Boha a Spasitele, které bude završeno ve slávě, kde Jej uvidíme tváří v tvář. K tomu vyvíjel své největší úsilí. „Ale to, což mi bylo ziskem, položil jsem sobě pro Krista za škodu. Nýbrž i všecky věci pokládám škodou býti pro vyvýšenost známosti Krista Ježíše Pána svého,…
Čti více...
Přidej