Vysvoboditel Mojžíš nadějný i beznadějný

Datum:Březen 18, 2019
Komentáře
Přidej

„Věrou Mojžíš, narodiv se, ukryt byl za tři měsíce od rodičů svých, proto že viděli krásné pacholátko, a nebáli se rozkazu královského“ (Židům 11:23).

Na událost, kdy Jochebed připravila pro svého novorozeného syna ošatku ze sítí a vložila do Nilu, kde jej našla faraonova dcera, se přirozeně díváme především z pohledu Mojžíše a jeho matky. Jaká zkouška víry pro ní musela být, skrývat miminko přede všemi, a pak jej poslat zdánlivě naslepo pryč! Ale Pán její víru převelmi požehnal, když nejen zachránil život dítěte, ale navíc způsobil, že se dostalo do rodiny samotného faraona – a nadto sama Jochebed měla příležitost syna prvních několik let vychovávat v bázni Boží. Vskutku, Hospodin pro tuto vzácnou ženu učinil mnohem hojněji, než prosila aneb rozuměla.

To vše má veliký význam a je vzácné nad tím rozjímat, ale musíme si uvědomit, že se nejedná o jediný aspekt dané události. Že faraonova dcera adoptovala hebrejské dítě, muselo být veřejně známé, nemohlo se to utajit, a to ani před zotročenými Izraelci. Zkusme se proto vžít do jejich situace – což by v nás taková zpráva nevzbudila veliká naděje? Jen si to představme. Neříkali bychom něco v tomto smyslu? „Hle, jeden z nás, krev naší krve, vychovávaný zpočátku židovskou matkou, se dostal do paláce, do samotné rodiny faraona! To je skvělé! Náš příbuzný bude moci vykonávat vliv na našeho nejvyššího otrokáře! Ano, nejprve musí ještě vyrůst, ale když jen vydržíme 10, 15, nanejvýš 20 let, naše situace se jistě zlepší! Ó, jaké vysvobození nám připravil Bůh našich otců!“ Když bychom to neříkali nahlas, aspoň by se nám takové myšlenky honily hlavou, třebas jen jako prchavá naděje. Čti více…

Boží diagnóza smíšených vztahů

Datum:Březen 4, 2019
Boží diagnóza smíšených vztahů

„Nevěrně činí Juda, a ohavnost se děje v Izraeli a v Jeruzalémě; nebo poškvrňuje Juda svatosti Hospodinovy, kterouž by milovati měl, pojímaje za manželku dceru boha jiného“ (Malachiáš 2:11). Těžko hledat nějaký sbor, který by nikdy nemusel řešit problém vztahů jeho mládežníků s nevěřícími – snad mimo těch malých, ve kterých se zrovna nenacházejí mladí lidé ve správném věku, nebo těch zcela odpadlých, které už v tom žádný problém nevidí….

Čti více...

C. H. Spurgeon: Jen Jemu věř!

Datum:Únor 18, 2019
C. H. Spurgeon: Jen Jemu věř!

Kdybychom mohli naživo porovnat typické shromáždění církve před dejme tomu 150 lety s tím dnešním, ani tomu nejnevnímavějšímu člověku by nemohly uniknout zcela zásadní rozdíly. Musela by nás především zarazit odlišnost celkové atmosféry setkání. Dalo by se to vystihnout slovy „vážnost oproti uvolněnosti,“ „svatost proti světskosti,“ ale v neposlední řadě rovněž „důraz na rozum versus důraz na city.“ Slova apoštola o „rozumné službě své“ (Řím. 12:2) bral Boží lid minulosti…

Čti více...

Odmítnutý Přijatý text

Datum:Únor 4, 2019
Odmítnutý Přijatý text

Erasmus Rotterdamský byl zvláštní postavou historie reformace. I když ho v žádném případě nemůžeme nazvat reformátorem, přesto v jistém smyslu stál rozkročen mezi Římem a nově vzniklým protestantským hnutím. To neznamená, že by jej podporoval – byť v něčem k němu choval sympatie, neboť měl své výhrady i vůči papežství. Luther s ním však přesto vedl ostré polemiky, napsal proti němu i knihu O nesvobodné vůli a měl pro něj…

Čti více...

Nezvetšelá roucha a neztrhaná obuv

Datum:Leden 22, 2019
Nezvetšelá roucha a neztrhaná obuv

„Vedl jsem vás čtyřidceti let po poušti, nezvetšela roucha vaše na vás, a obuv vaše neztrhala se na nohách vašich“ (Deuteronomium 29:5). Tato slova říkal Mojžíš již na samotném konci své služby, těsně předtím, než Izrael pod vedením Jozue přešel Jordán a začal dobývat Kanán. Čtyřicetileté putování pouští bylo téměř u konce. Stará generace, která pro nevěru nevešla do země zaslíbené, již vymřela. Izrael nyní tábořil na východní straně Jordánu…

Čti více...

Denní chléb Murrayho McCheyna

Datum:Leden 8, 2019
Denní chléb Murrayho McCheyna

Jozue, když na něj po Mojžíšově smrti plně dolehla odpovědnost za dovedení Božího lidu do Kanánu a dobytí jej, dostal od Hospodina příkaz, který jej měl provázet celým životem: „Neodejdeť kniha zákona tohoto od úst tvých, ale přemyšlovati budeš o něm dnem i nocí, abys ostříhal [a] činil všecko podlé toho, což psáno jest v něm; nebo tehdáž šťastný budeš na cestách svých, a tehdáž opatrný budeš“ (Joz. 1:8). Ve…

Čti více...

Perly Matthewa Henryho: Lukáš 16:27-31

Datum:Prosinec 26, 2018
Perly Matthewa Henryho: Lukáš 16:27-31

V celém západním světě již dlouho vidíme stejný trend, který se liší jen v míře, v jaké postupuje dopředu a kam již dosáhl – a to postupné vyprazdňování lavic ve sborech. Žijeme v době, kdy lidé jako ve dnech Lotových jedí, pijí, kupují, prodávají, štěpují a stavějí, jak předpověděl Pán Ježíš, ale na věci věčnosti pro ty všechny věci ani nevzdechnou. Jelikož ve vzkříšení z mrtvých, i spravedlivých i nespravedlivých,…

Čti více...

Přesvědčení Nehemiášovo a Eliasibovo

Datum:Prosinec 13, 2018
Přesvědčení Nehemiášovo a Eliasibovo

Jedenáctá kapitola epištoly Židům nám předkládá jako vzácné příklady mnohé reky víry; na závěr tohoto oddílu nás ovšem apoštol vyzývá, abychom především hleděli „na vůdce a dokonavatele víry Ježíše, kterýž místo předložené sobě radosti strpěl kříž, opováživ se hanby, i posadil se na pravici trůnu Božího“ (Žd. 12:2). Je to proto, že na rozdíl od Spasitele všichni ostatní byli hříšníci, kteří potřebovali odpuštění hříchů a spasení v Něm. A vskutku,…

Čti více...

Perly Matthewa Henryho: Ezechiel 1,26-28

Datum:Listopad 26, 2018
Perly Matthewa Henryho: Ezechiel 1,26-28

Oblast proroctví je v posledních desetiletích – a můžeme říci již snad století či století a půl – mezi mnohými evangelikály, zejména v dispenzacionálních kruzích, velmi populární. Lidé studují výklady Zjevení i jiných prorockých knih s pomocí výkladových knih či názorných diagramů a snaží se přijít na to, v jakém pořadí se budou dít jaké události, a co rozumět pod jednotlivými prorockými obrazy – například na co poukazují 4 jezdci,…

Čti více...

Lesk a bída reformy Jéhu

Datum:Listopad 12, 2018
Lesk a bída reformy Jéhu

Když se prorok Eliáš zvláštním způsobem setkal na Orébě s Hospodinem, který k němu nepřišel ani ve větru, ani v zemětřesení, ani v ohni, ale v hlasu tichém a jemném, uložil mu jeho Bůh pomazat Hazaele za krále nad Syrií, Jéhu syna Namsi za krále nad Izraelem a Elizea syna Safatova za proroka místo sebe. To vše Eliáš zajistil, ať už osobně v případě Elizea, nebo zprostředkovaně skrze Elizea –…

Čti více...