Václav Budovec z Budova

Datum:Červen 18, 2019
Komentáře
Přidej

Když čteme v Písmu nebo v historii o Božích mučednících, kteří podstoupili kvůli svému svědectví pro Pána hrozné utrpení a i smrt, často nás v mysli jímá úzkost nad tím, co tito muži i ženy museli vytrpět. Věznění a stětí Jana Křtitele, kamenování apoštola Pavla, ukřižování Petra hlavou dolů, upálení myriád dalších, včetně našeho Mistra Jana Husa, do toho všeho se moderní člověk jen těžko dovede opravdově vžít. Je sice pravda, že třeba na hranicích se někteří udusili kouřem dříve, než k nim plameny plně dosáhly, ale jiní je zakusili při plném vědomí. Arcibiskup Cranmer například sám dobrovolně nechal nejprve spálit svou pravici, kterou předtím ze strachu a pod vlivem dlouhého věznění podepsal odvolání své protestantské víry; před smrtí to však z Boží milosti odřekl a navrátil se na cesty pravé.

Když nad takovými událostmi rozjímáme – jestli tak ovšem vůbec někdy činíme – do srdcí se nám vkrádá myšlenka, jak bychom asi na jejich místě obstáli my. A když jsme k sobě jen trochu upřímní, patrně si odpovíme, že si to moc neumíme představit, ale asi ne. Nevěřit sami sobě je správné a patřičné. Ovšem můžeme si být jisti, že jsme-li skutečně věrní, poslušní a vydaní Pánu, dozajista bychom obstáli, byť samozřejmě ne ze své síly, ale z moci Boží. Jeho zaslíbení platí vždy, i v těch nejtěžších situacích: „Pokušení vás nezachvátilo, než lidské. Ale věrnýť jest Bůh, kterýž nedopustí vás pokoušeti nad vaši možnost, ale způsobíť s pokušením také i vysvobození, abyste mohli snésti“ (1. Kor. 10:13). Čti více…

Westminsterský katechismus kratší

Datum:Červen 4, 2019
Westminsterský katechismus kratší

Není pochyb, že v průběhu času se každý jazyk vyvíjí, resp. posouvá jiným směrem – chceme-li se vyhnout hodnocení, zda je daný posun jevem pozitivním či negativním. Do češtiny pronikají nová slova popisující nové skutečnosti, stará nepoužívaná slova z něj začínají vypadávat a v důsledku užívání moderních komunikačních prostředků, zejména textových zpráv a internetového chatování, si lidé zvykli vyjadřovat se jednoduššími, méně komplexními větnými stavbami. Proto se nelze divit, že…

Čti více...

Neo-ortodoxie, ne-ortodoxie

Datum:Květen 20, 2019
Neo-ortodoxie, ne-ortodoxie

V 19. století vznikla celá řada dnes již velmi rozšířených a „zavedených“ sekt, jako například adventisté, russelité (tzv. svědkové Jehovovi) nebo mormoni. Nicméně mezi vyznávajícími křesťany nebyl jejich vliv tak zásadní, neboť jejich hereze jim byly zřejmé. Mnohem ničivěji zapůsobil nástup racionalistického modernistického liberalismu, který usiloval ostranit z křesťanství jakékoliv nadpřirozené prvky a odmítal vše, co protiřečilo přirozenému lidskému rozumu, povýšenému nade všecky autority. Proto odmítal takřka všechny ortodoxní doktríny…

Čti více...

E. S. Williams: Fenomén nového kalvinismu

Datum:Květen 6, 2019
E. S. Williams: Fenomén nového kalvinismu

Obrození světského křesťanství Nový kalvinismus je hnutí, které zaplavuje sbory v USA i ve Spojeném království, jakož i dalších zemích po celém světě. Bylo popisováno jako obrození reformovaného učení Jana Kalvína a takových významných osobností jako Jonathan Edwards. Bylo nazváno „rostoucí perspektivou v rámci konzervativního evangelikalismu, která přijímá principy kalvinismu 16. století, zatímco se také snaží být relevantní v dnešním světě“. [1] Jelikož je vedeno v evangelikálním světě dobře známými…

Čti více...

Oklamáni koněm

Datum:Duben 15, 2019
Oklamáni koněm

„Oklamavatelný jest kůň k spomožení, aniž ve množství síly své vytrhuje“ (Žalm 33:17). V celé historii vojenství – až do doby relativně nedávné – hrálo jednu z nejvýznamnějších rolí jezdectvo, aspoň v kulturách, které koně znaly a měly. Jízda častokrát bitvy vysloveně rozhodovala, a to jak ve starověku, středověku i novověku. Mongolové, kteří jako snad jediní v historii vytvořili čistě jezdeckou armádu, dokonce ovládli více než pětinu zemského povrchu a…

Čti více...

Perly Matthewa Henryho: Kazatel 3,1-10

Datum:Duben 1, 2019
Perly Matthewa Henryho: Kazatel 3,1-10

Snad každá kniha v Písmu obsahuje některé části, které jsou „nesnadné k vyrozumění“ (2. Pt. 3:16); na tom není nic překvapivého s ohledem na to, že Bible se zaobírá věcmi Božími, pro naši tělesnou přirozenost zcela nepostihnutelnými. „Ale tělesný člověk nechápá těch věcí, kteréž jsou Ducha Božího; nebo jsou jemu bláznovství, aniž [jich] může poznati, proto že ony duchovně mají rozsuzovány býti“ (1. Kor. 2:14). Některé věci jsou hrubým pokrmem,…

Čti více...

Vysvoboditel Mojžíš nadějný i beznadějný

Datum:Březen 18, 2019
Vysvoboditel Mojžíš nadějný i beznadějný

„Věrou Mojžíš, narodiv se, ukryt byl za tři měsíce od rodičů svých, proto že viděli krásné pacholátko, a nebáli se rozkazu královského“ (Židům 11:23). Na událost, kdy Jochebed připravila pro svého novorozeného syna ošatku ze sítí a vložila do Nilu, kde jej našla faraonova dcera, se přirozeně díváme především z pohledu Mojžíše a jeho matky. Jaká zkouška víry pro ní musela být, skrývat miminko přede všemi, a pak jej poslat…

Čti více...

Boží diagnóza smíšených vztahů

Datum:Březen 4, 2019
Boží diagnóza smíšených vztahů

„Nevěrně činí Juda, a ohavnost se děje v Izraeli a v Jeruzalémě; nebo poškvrňuje Juda svatosti Hospodinovy, kterouž by milovati měl, pojímaje za manželku dceru boha jiného“ (Malachiáš 2:11). Těžko hledat nějaký sbor, který by nikdy nemusel řešit problém vztahů jeho mládežníků s nevěřícími – snad mimo těch malých, ve kterých se zrovna nenacházejí mladí lidé ve správném věku, nebo těch zcela odpadlých, které už v tom žádný problém nevidí….

Čti více...

C. H. Spurgeon: Jen Jemu věř!

Datum:Únor 18, 2019
C. H. Spurgeon: Jen Jemu věř!

Kdybychom mohli naživo porovnat typické shromáždění církve před dejme tomu 150 lety s tím dnešním, ani tomu nejnevnímavějšímu člověku by nemohly uniknout zcela zásadní rozdíly. Musela by nás především zarazit odlišnost celkové atmosféry setkání. Dalo by se to vystihnout slovy „vážnost oproti uvolněnosti,“ „svatost proti světskosti,“ ale v neposlední řadě rovněž „důraz na rozum versus důraz na city.“ Slova apoštola o „rozumné službě své“ (Řím. 12:2) bral Boží lid minulosti…

Čti více...

Odmítnutý Přijatý text

Datum:Únor 4, 2019
Odmítnutý Přijatý text

Erasmus Rotterdamský byl zvláštní postavou historie reformace. I když ho v žádném případě nemůžeme nazvat reformátorem, přesto v jistém smyslu stál rozkročen mezi Římem a nově vzniklým protestantským hnutím. To neznamená, že by jej podporoval – byť v něčem k němu choval sympatie, neboť měl své výhrady i vůči papežství. Luther s ním však přesto vedl ostré polemiky, napsal proti němu i knihu O nesvobodné vůli a měl pro něj…

Čti více...