Hlas synů Izacharových

„Ježíš (…) milovav své, kteříž byli na světě, až do konce je miloval.“ (Jan 13:1). Láska pro moderní církev představuje její nejprominentnější téma, které v praxi vytlačuje mnoho jiných, zejména těch „negativních“, jako Boží hněv, peklo, potřeba svatosti, vystříhání se světskosti a podobně. Právě kvůli absenci těchto aspektů křesťanské víry se však vnímání lásky Boží stává povrchnější, dotýká se jen lidských emocí – na podobné úrovni jako třeba jímavý film…

„Uděláš k tomu sochory z dříví setim, a obložíš je zlatem“ (Exodus 25:13). Jelikož Boží Slovo vdechnul Duch Svatý, můžeme směle říci, že v něm máme dbát na všechno; o ničem nelze říci, že by bylo nedůležité. Pán Bůh v něm k nám lidem mluví, a máme tedy velmi pečlivě poslouchat. „Jednou mluvil Bůh, dvakrát jsem to slyšel“ (Ž. 62:12). Tím spíše musíme dávat pozor, pokud Hospodin v Bibli mluví…

„Procítiv pak Noé po svém víně, zvěděl, co mu učinil syn jeho mladší. I řekl: Zlořečený Kanán, služebník služebníků bude bratřím svým.“ (Genesis 9:24-25) Oddíl o zlořečení Kanána patří mezi obtížné části Písma, nad kterými si křesťané velmi lámou hlavu. Proč Noé nezlořečil Chamovi, když to právě on viděl otcovu hanbu, a místo jejího zakrytí „pověděl oběma bratřím svým vně?“ S touto otázkou u dané kapitoly zápasila nejspíše většina čtenářů…

„Všelikou modlitbou a prosbou modléce se každého času v Duchu, a v tom bedliví jsouce se vší ustavičností a prošením za všecky svaté.“ (Efezským 6:18) Když se mluví o Božím odění nebo zbroji na základě známého oddílu z 6. kapitoly listu Efezským, někdy se zapomíná na uzavírající 18. verš, který ji spojuje s modlitbou – i když poučenější kazatelé se na to snaží pamatovat, i v našem českém kontextu, což…

Jak jsme uvedli na začátku prvního článku zabývajícího se úvodní kapitolou Genesis, evangelikální křesťané, kteří se stále drží aspoň těch nejzákladnějších doktrín Bible, se předně zaobírají obhajobou její historicity. Vzhledem k tomu, pod jakým útokem se nachází, je to jistě potřebné, ba nezbytné. Její zavrhnutí podkopává samé jádro evangelia. Nicméně je trochu škoda, pokud to zde končí. Nakonec, po významnou část evropské historie se to bralo za samozřejmost, a nikdo…

Úvod knihy Genesis nám představuje Hospodina coby věčného Tvůrce vesmíru, tedy Toho, komu celý vesmír patří. Když někdo něco vytvoří o své vůli, sám ze sebe, tak to vlastní – a stejné je tomu s Pánem Bohem. „Hospodinova jest země a plnost její, okršlek země i ti, kteří obývají na něm“ (Ž. 24:1). To zakládá náš primární vztah k Pánu Bohu, který platí pro všechny, věřící i nevěřící. On nás…

„A rci zemi Izraelské: Takto praví Hospodin: Aj, já jsem proti tobě, a vytáhnu meč svůj z pošvy jeho, a vypléním z tebe spravedlivého i bezbožného.“ (Ezechiel 21:3) Jelikož Bible je Boží knihou, která vše líčí z nebeské perspektivy, jíž my zemští lidé přirozeně bez pomoci Ducha Božího nemůžeme postihnout, nepřekvapí, že v ní nacházíme mnohé věci, které nás naprosto přesahují. I když cesta evangelia je prostá, po níž jdoucí…

„Kterýžto obrátiv se, a pohleděv na učedlníky své, přimluvil Petrovi, řka: Jdiž za mnou, satane; nebo nechápáš, co jest Božího, ale co lidského.“ (Marek 8:33) Od prvních až do posledních stránek Bible jsou křesťané varování o existence velikého Nepřítele svých duší, který jako lev řvoucí obchází, hledaje, koho by sežral (1. Pt. 5:8). On byl tím vrahem od počátku, který svou lží zahubil naše první rodiče a všechny jejich potomky…

Epištola Židům je jedním velkým varováním pro křesťany ze Židů, aby neopustili víru v Krista a nenavracovali se k starému judaismu, což mnohým vážně hrozilo. V judaismu vyrůstali, jeho ceremonie měly svou skoro dvoutisíciletou historii, a navíc zde figuroval i národní aspekt. Větší část Židů Pána Ježíše nepřijala, a vyznat Jej znamenalo se od svého národa více či méně odstřihnout. Již za pozemské služby Páně to odradilo i mnohé Židy,…

“My pak všickni odkrytou tváří slávu Páně jako v zrcadle spatřujíce, v týž obraz proměněni býváme od slávy v slávu, jakožto od Ducha Páně.“ (2. Korintským 3:18) Ačkoliv apoštol Pavel křesťany v Korintu mnoho miloval – nakonec mezi nimi strávil minimálně dva roky služby – měl s nimi zároveň mnoho trápení. V prvním listu musel řešit mnohé vnitřní problémy sboru, včetně neřešeného vážného hříchu a mnohého nepořádku při bohoslužbách; v…