Doba temna ve světle Písma

8. listopadu jsme si připomněli čtyřsetleté výročí od bitvy na Bílé Hoře. Nebyla to nejkrvavější bitva třicetileté války, a to ani na našem území, ale ovlivnila naše země jako málokterá jiná, jestli ne vůbec nejvíce. Znamenala porážku českého stavovského povstání a na dlouhou dobu definitivní podmanění našich zemí pod naprostou nadvládu římskokatolických Habsburků, kteří začali tvrdou rukou prosazovat svou falešnou víru – a měli s tím značný úspěch. Mnozí se…
Čti více...Sedm otázek proroka Amose

Období začátku druhé poloviny 19. století přineslo v Anglii velký zlom v oblasti lékařství, jak v chápání příčin vzniku nakažlivých nemocí, tak dalších epidemiologických zákonitostí. Už před několika desetiletími se do Londýna z Asie dostala cholera, která z něj poté na dlouhou dobu nikdy zcela nevymizela, ale propukala znovu a znovu v menších či větších epidemiích. Vzhledem k tomu, že tehdy obecně přijímaná teorie vzniku nemocí – miasma, tj. špatný…
Čti více...Boží varování v době pandemie

Nedávno jsme se již zabývali nějakými aplikacemi, které si má vzít Boží lid – jenž by měl všechno, co se okolo něj děje, zvažovat duchovně – k srdci. Jelikož přes různá uvolňování s námi koronavirus a jeho důsledky, zdravotní, sociální, politické, ekonomické i jiné, ještě zůstanou, je na místě toto téma ještě nepřejít, ale zamýšlet se nad ním z dalších úhlů pohledu. „Jednou mluvil Bůh, dvakrát jsem to slyšel“ (Ž….
Čti více...Sociální odstup tělesný a duchovní

„Nebo synové tohoto světa opatrnější jsou, než synové světla v svých věcech“ (Lukáš 16:8). V souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc COVID-19, v České republice zavedl náš stát mnohá opatření, aby se omezilo – a postupně zastavilo – jeho šíření a aby se naše zdravotnictví, které nemá nevyčerpatelné kapacity, nezhroutilo pod náporem příliš mnoha nemocných v příliš krátkém čase. Počet nakažených lidí roste nějakou dobu exponencionálně, ale pokud…
Čti více...Přesvědčení Nehemiášovo a Eliasibovo

Jedenáctá kapitola epištoly Židům nám předkládá jako vzácné příklady mnohé reky víry; na závěr tohoto oddílu nás ovšem apoštol vyzývá, abychom především hleděli „na vůdce a dokonavatele víry Ježíše, kterýž místo předložené sobě radosti strpěl kříž, opováživ se hanby, i posadil se na pravici trůnu Božího“ (Žd. 12:2). Je to proto, že na rozdíl od Spasitele všichni ostatní byli hříšníci, kteří potřebovali odpuštění hříchů a spasení v Něm. A vskutku,…
Čti více...Štítky:Aktuality , Ekumena , Fundamentalismus , Oddělení , Současná církev
Papež anihilacionista

I českými médii proběhla zpráva, že papež František v rozhovoru s italským novinářem Eugeniem Scalfarim řekl, že neexistuje peklo coby místo věčného utrpení, ale že nespasené duše jednoduše zmizí, přestanou existovat. Tento teologický názor se nazývá anihilacionismus, z lat. annihilo, redukovat na nic, zničit. Nejedná se ovšem o oficiální pozici římskokatolické církve, takže o to je výrok kontroverznější.
Čti více...Ivan Foster: Nešťastná podvedená matka hájí své zvrácené syny sodomity

Poznámky k otevřenému dopisu matky dvou sodomitských synů, adresovaného Jimu Wellsovi. Písmo svaté obsahuje tolik varování proti falešným prorokům a tak jasná proroctví o odpadnutí, které má přijít, že křesťané žádné doby nemohli a nemohou mít výmluvu, že o tomto nebezpečí nevěděli. Už Timoteus měl vědět, že „přijde čas, že zdravého učení [lidé] nebudou trpěti, ale majíce svrablavé uši, podlé svých vlastních žádostí shromažďovati sami sobě budou učitele“ (2. Tim….
Čti více...Proč a jak si Řím připomíná reformaci

Čím více se bude blížit 31. října, tím více bude v církvi – ale i ve světě – skloňována reformace ve všech pádech. Pětisté výročí počátku hnutí, které změnilo západní civilizaci a koneckonců i celý svět, nelze dost dobře ignorovat. Protestantské církve mají samozřejmě zvláštní důvod ohlížet se zpět s vděčností za to, co Pán Bůh v té době učinil, či bychom mohli říci, začal činit. Nebo by aspoň měly,…
Čti více...Nové výročí, staré lži

Při příležitosti připomínání si 499. výročí začátku reformace, totiž dne, kdy Martin Luther vyvěsil na dveře wittenbergského kostela svých 95 tezí, navštívil papež František Švédsko, aby se s tamními luterány účastnil oslav tohoto jubilea. Tato Františkova aktivita má za cíl předejít tomu, aby si ekumeničtí protestanté příští rok snad nevzpomněli na svou historii, na důvody, proč se jejich předkové před půl tisíciletím od Říma oddělili, a nezačali přemýšlet, jestli byl…
Čti více...Richard Bennett: Římská církev podporuje islám a přijímá islámskou víru

Jelikož do Evropy ze Středního východu stále proudí veliký počet islámských migrantů, mezi lidmi na Západě panuje znepokojení. Nicméně i přes toto udivující pozadí papež František nadále podporuje islám. Místo varování lidí před nebezpečím, se kterým musí při náporu migrujících muslimů z celého světa počítat, František se vůbec nevyjádřil k islámskému pronásledování křesťanů z Blízkého východu a Afriky, a ba, i Evropy. Ve skutečnosti je Františkova vstřícnost vůči islámu jednoduše…
Čti více...