Hlas synů Izacharových

V předchozím článku jsme se zabývali úvodem ke knize Zjevení, kterou mnozí studují se zaměřením na všechny prorocké obrazy, aby z nich vyčetli, co se přesně má v budoucnu stát. Poukázali jsme si, že tento přístup sice má své místo, ale často kvůli němu křesťané míjí to, co je v posledním spisu Bible to nejpodstatnější – totiž zjevení moci, slávy, důstojnosti a absolutní vyvýšenosti našeho Spasitele Pána Ježíše Krista. Snad…

Kniha Zjevení, která uzavírá kánon inspirovaných spisů Písma svatého, je ze všech jeho šestašedesáti knih asi nejkontroverznější, minimálně pokud odhlédneme od fundamentálních sporů ortodoxie vs. liberalismus nebo protestanství proti katolicismu. Na Zjevení obecně, jakož i na jednotlivé její kapitoly panují rozdílné názory i mezi zbožnými, Bibli věrnými křesťany. V zásadě existují tři hlavní pohledy na poslední věci – premilenialismus, postmilenialismus a amilenialismus, přičemž mezi zastánci každého z nich najdeme ty…

Hospodin o sobě ve svém Slovu sám praví, že je Bohem, který dává předem vědět, co se má stát: „Rozpomeňte se na první věci od věků [stalé], nebo já jsem Bůh silný, a není žádného více Boha, aniž jest mně podobného, kterýž oznamuji při počátku dokonání, a hned zdaleka to, což se ještě nestalo; řeknu-li [co], rada má se koná, a vše, což mi se líbí, činím“ (Izaiáš 46:9-10). Nejznámější…

„„Viděl-li by kdo bratra svého hřešícího hříchem ne k smrti, modliž se [za něj], a dá jemu [Bůh] život, [totiž] hřešícím ne k smrti. Jestiť hřích k smrti; ne za ten, pravím, aby se modlil. Každá nepravost jestiť hřích, ale jestiť hřích ne k smrti.“ ( 1. Janova 5:16-17) Jan předkládá na závěr svého prvního listu z inspirace Ducha Svatého nesmírně široké zaslíbení o vyslyšení našich proseb, když je činíme…

Hodnotu některých částí Bible uznávají i mnozí nevěřící. I když z Knihy knih nechtějí přijmout vše, ochotně připouští, že řídit se tou či onou částí by bylo užitečné pro všechny. Poměrně často to lze slyšet o Desateru, u nějž mnozí buď vůbec zapomínají na první čtyři přikázání týkající se vztahu k Pánu Bohu, nebo jej z něj vydělují, jako pro ně nerelevantní část. Jiní hovoří s úctou o Kázání na…

Základní zvěstí evangelia Božího je historický fakt, že Pán Ježíš Kristus, Syn Boží, veliký a milostivý Spasitel, přišel nás, bídné lidi, zachránit z našeho hříchu tím, že za nás žil spravedlivým životem, poté se za nás obětoval na kříži, prolévaje pro naše ospravedlnění svou krev, a nakonec naši spásu zapečetil svým slavným vzkříšením z mrtvých, po němž vstoupil zpět k Otci do slávy, kde vedle Něj sedí na trůnu a…

„Procítiv pak Noé po svém víně, zvěděl, co mu učinil syn jeho mladší. I řekl: Zlořečený Kanán, služebník služebníků bude bratřím svým.“ (Genesis 9:24-25) Oddíl o zlořečení Kanána patří mezi obtížné části Písma, nad kterými si křesťané velmi lámou hlavu. Proč Noé nezlořečil Chamovi, když to právě on viděl otcovu hanbu, a místo jejího zakrytí „pověděl oběma bratřím svým vně?“ S touto otázkou u dané kapitoly zápasila nejspíše většina čtenářů…

Jeden z nejznámějších komentářů na evangelia, sérii anglikánského biskupa J. C. Rylea Expository Thoughts on the Gospels, jsme si již v minulosti představili spolu s některými úryvky. Ty byly ovšem doposud z hlavních statí na dané texty, v nichž biskup Ryle předložil snadno přístupným a čtivým způsobem hlavní myšlenky, které si lze z oddílu vzít. Nicméně výklady Lukáše a Jana vedle nich obsahují i výkladové poznámky ke každému verši jednotlivě,…

„Tehdy všickni lidé města toho uházejí jej kamením a umřeť.“ (Deuteronomium 21:21) Žalmista David, muž podle srdce Božího, vyznal Hospodinu o pravdě Jeho Slova, že „všecky rozkazy tvé o všech věcech pravé býti poznávám“ (Ž. 119:128), a stejné srdce má mít každý pravý následovník Pána Ježíše. David se ve svém přesvědčení utvrdil o to víc, že všude okolo něj bezbožníci zrušili zákon Boží, který on tak miloval (viz v. 126-127)….

„Kterýž vedl lid svůj přes poušť, nebo jest věčné milosrdenství jeho.“ (Žalm 136:16) Mezi křesťanskými mládežníky jsou už po mnohá léta poměrně populární chvály založené na opakování, kdy předzpěvák zazpívá verš písně či její část a ostatní mu odpoví buď v refrénu, nebo i těmi samými slovy. Zejména na velkých konferencích s kapelami využívajícími profesionální ozvučení dokážou takové písně mladé posluchače přivést do varu, takže při „chválení“ ztrácí zábrany. Tyto…