Hlas synů Izacharových

Když David těžce padl s Betsabé, duchovně mu posloužil prorok Nátan, který jej ve stavu těžké duchovní dřímoty napomenul skrze příběh o bohatém muži, který okradl chudáka o jeho jedinou drahou ovečku, a následně králi jasně řekl: Ty jsi ten muž! Davida to zasáhlo, činil pokání a i když poté musel nést ještě velké následky svého hříchu, ve své duši se opět cele přimkl k Hospodinu. Jelikož mu tvrdá prorokova…

„Oči zajisté Hospodinovy spatřují všecku zemi, aby dokazoval síly své při těch, kteříž jsou k němu srdce upřímého. Bláznivě jsi učinil v té věci, protož od toho času budou proti tobě války.“ (2. Paralipomenon 16:9). Po rozdělení davidovského království na Judstvo a Severní Izrael nevládl nad deseti severními kmeny ani jeden skutečně dobrý král, protože všichni následovali hříchů Jeroboáma syna Nebatova, který v rozporu s druhým přikázáním ustanovil falešnou bohoslužbu…

Jednoho z nejznámějších puritánů Thomase Watsona (1620-1686) jsme si již představili v dřívějším článku o tom, jak se máme rozdílně modlit za věci časné a za věci duchovní. To onen starý kazatel rozebíral v knize o modlitbě Páně, která tvořila třetí část jeho triptychu, v němž vykládal Westminsterský kratší katechismus – vedle první části o doktríně a druhé části o Zákonu Božím a cestě spásy. Už z onoho krátkého textu…

V předchozím článku jsme si představili důkazy, o kterých měl jeden z nejvýznamnějších kazatelů 19. století J. C. Ryle za to, že nejsilněji hovoří ve prospěch biblické doktríny o verbální inspiraci, tj. plném vdechnutí Písem od Ducha Svatého. Ty představil v první části svého traktátu o tomto tématu, kde se jím zaobíral z „pozitivního“ hlediska, tj. proč je ortodoxní doktrína o Bibli pravdivá. To je však jen jeden aspekt věci,…

Apoštol Pavel nám v listu Efezským jasně říká, že proti ďáblovi nebudeme moci ostáti, pokud se každodenně neoblékneme v celé Boží odění, totiž v Boží zbroj křesťana. Nesmíme opomenout žádnou ochranu, kterou máme k dispozici – žádnou část výstroje. Jedinou úročnou zbraní pro nás představuje meč Ducha, totiž Boží Slovo; byť nemiňme, že i meč lze užít k obraně. Pokud tedy máme v našem duchovním boji obstát, bez Písma Svatého…

Apoštol Pavel zdůrazňuje nezbytnost mrtvení svých přirozených hříšných sklonů velmi jasnými a důraznými slovy, jejichž váhu nelze nijak zamluvit nebo odvysvětlit: „Nebo budete-li podlé těla živi, zemřete; pakli byste Duchem skutky těla mrtvili, živi budete“ (Řím. 8:13). Podobných veršů bychom nalezli v epištolách i jinde mnoho. Jde o podstatnou součást zapírání sama sebe, ke kterému vyzývá sám Spasitel (Mt. 16:24). Je smutnou skutečností, jak málo na tyto výzvy v praxi…

Boží Slovo dává mnohá zaslíbení těm, kteří nad ním pilně a důkladně rozjímají. Jedná se o křesťanovu duchovní povinnost i duchovní výsadu. „Blahoslavený ten muž, kterýž nechodí po radě bezbožných, a na cestě hříšníků nestojí, a na stolici posměvačů nesedá, ale v zákoně Hospodinově [jest] líbost jeho, a v zákoně jeho přemýšlí dnem i nocí (Žalm 1:1-2). „Ó jak miluji zákon tvůj, tak že každého dne on jest mé přemyšlování….

Tam, kde v Evropě převládla reformace, přinesla spolu se světlem evangelia rozsáhlé změny v duchovním životě celé společnosti. Spasení skrze pouhou víru v Kristovo dokonané dílo vykoupení na kříži přineslo mnohé ovoce. Na praktické úrovni se změnil se přístup k bohoslužbě, důraz se přesunul na kázání Božího Slova, zavedl se i společný kongregační zpěv, zejména Žalmů. Dříve byl totiž zpěv záležitostí mnišských sborů, běžní lidé se do něj obvykle nezapojovali….

Je smutnou skutečností, že i vyznávající křesťané, kteří se hlásí k evangelikalismu a deklarují svou víru v neomylnost plně vdechnutého Slova Božího, k některým jeho částem přistupují s určitým despektem. Málo je čtou a z určitých poznámek lze vysledovat, že je nevnímají jako příliš relevantní. Nesouvisí to samo o sobě s jejich obtížností, protože kupříkladu některé prorocké knihy či Zjevení Janovo nepochybně rovněž patří mezi složité pasáže, ale u nich…

Boží Slovo vyhlašuje běda na každým, kdo převrací Hospodinem dané standardy dobra a zla: „Běda těm, kteříž říkají zlému dobré, a dobrému zlé, kladouce tmu za světlo, a světlo za tmu, pokládajíce hořké za sladké, a sladké za hořké. Běda těm, kteříž jsou moudří sami u sebe, a vedlé zdání svého opatrní.“ (Iz 5:20-21). Ono běda se vztahuje zejména k Božímu aktivnímu soudu nad takovými, ale částečně vůči nim platí…