Perly Matthewa Henryho: Genesis 17,7-14

Datum:Červen 25, 2018
Komentáře
Přidej

Naše tělesná přirozenost je v jádru velmi pohodlná. Člověku je vlastní si věci jak jen může ulehčovat a vyhýbat se námaze, starostem a řešením, najde-li si jen způsob, jak se jimi nezatěžovat. Rádi pečujeme o tělo podle žádostí jeho – proto nás před tím Písmo tak varuje. V ničem více se tato tendence neprojevuje tak, jako u našich duchovních povinností. Na prvním místě se to týká povinnosti činit pokání a věřit evangeliu. Je to povinnost tak těžká, že bez působení Božího Ducha v srdci je zhola nemožná. Ale i když Pán působí, není to bez zápasu a vynakládání úsilí. Sám Pán Ježíš ostatně vyzýval: „Snažujte se vcházeti těsnou branou; neboť (pravím vám), mnozí usilovati budou vjíti, ale nebudou moci“ (Lk. 13:24). Apoštol Pavel vystihuje kráčení za Pánem a vítězné se blížení bráně nebes jako běžecký závod, jako boj a jako box (1. Kor. 9:24-25), a sám o sobě psal: „Úsilně chvátaje, k cíli běžím, k odplatě svrchovaného povolání Božího v Kristu Ježíši“ (Fil. 3:14).

I když je spása cele z Boží milosti, Hospodinu se zalíbilo, abychom s bázní a třesením spasení své konali a snažili se povolání a vyvolení své upevňovati, nebo to činíce, nepadneme nikdy. Dokud budeme na této zemi, musíme podstupovat namáhavý zápas. Tomu se ale lidé přirozeně snaží vyhnout, a tak přichází s cestičkami, které jim mají cestu do nebe usnadnit. Proto v církvi tak bují antinomianismus, laciná milost a v nemenší míře – ritualismus. Čti více…

Jeroboámovy kněžky, část 3.

Datum:Červen 11, 2018
Jeroboámovy kněžky, část 3.

Pod modlářstvím si většinou představujeme klanění se sochám. Taková představa, ač správná, je však příliš úzká. Modlářství je jakékoliv uctívání a sloužení jinému Bohu než Hospodinu, jakož i ctění a sloužení Hospodinu jiným způsobem, než On přikázal ve svém slově. To je ale vlastně rovněž sloužení jinému Bohu než Hospodinu, Bohu Bible – je to sloužení bohu našich představ, byť jej nazýváme stejně. Jedním z aspektů sloužení Pánu Bohu je…

Čti více...

Jeroboámovy kněžky, část 2.

Datum:Květen 28, 2018
Jeroboámovy kněžky, část 2.

Žijeme v době, kdy dochází k přenášení duchovních mezníků starodávních prakticky ve všech oblastech. I lidé, kteří se formálně hlásí k evangelikalismu, prosazují pozice, které evangelikální křesťané bez rozdílu denominace historicky měli za nepochybně nebiblické – ať už se to týká evoluce, sodomie, neomylnosti Písma ve všech oblastech a podobně. Jednou z nich je i otázka žen kazatelek. Proč se tak děje, je nasnadě – dotyční jednoduše podléhají tlaku světa…

Čti více...

Jeroboámovy kněžky, část 1.

Datum:Květen 14, 2018
Jeroboámovy kněžky, část 1.

Po rozdělení království kvůli Roboámově nemoudrosti obyvatelé jak Judy, tak severního Izraele sešli na scestí a nechali se svést k modlářství. Co se týče severoizraelských králů, o všech čteme, že setrvávali v hříších Jeroboáma, syna Nebatova, totiž v modlářství v rozporu s druhým přikázáním, kdy si Hospodina vyobrazili skrze býčky v Bethel a v Dan, kterým se klaněli. Achab nadto přidal modlářství v rozporu s prvním přikázáním, totiž ctění Bále….

Čti více...

Alfred Edersheim: Jákobův zápas s andělem Hospodinovým

Datum:Duben 30, 2018
Alfred Edersheim: Jákobův zápas s andělem Hospodinovým

Když studujeme, jakým způsobem přistupovali Boží muži v Novém zákoně k výkladu a aplikaci Starého zákona, můžeme vypozorovat různé formy. Někdy se zabývali velmi detailním rozborem jednoho verše – například apoštol Pavel zakládá svůj argument ve 3. kapitole Galatským na tom, že je v Gen. 12:3 a 22:18 užito slovo v jednotném a nikoliv množném čísle. Ale někdy se dívali na události Písma z velkého nadhledu, pozorujíce vývoj Božího království…

Čti více...

Papež anihilacionista

Datum:Duben 16, 2018
Papež anihilacionista

I českými médii proběhla zpráva, že papež František v rozhovoru s italským novinářem Eugeniem Scalfarim řekl, že neexistuje peklo coby místo věčného utrpení, ale že nespasené duše jednoduše zmizí, přestanou existovat. Tento teologický názor se nazývá anihilacionismus, z lat. annihilo, redukovat na nic, zničit. Nejedná se ovšem o oficiální pozici římskokatolické církve, takže o to je výrok kontroverznější.

Čti více...

Soupis milostí Matthewa Henryho

Datum:Duben 2, 2018
Soupis milostí Matthewa Henryho

Kdyby si lidé měli vybavit nějakou událost z britských dějin 60. let 17. století, patrně by jim přišel na mysl hlavně Velký požár Londýna roku 1666. To je událost velmi známá, nicméně v tomto desetiletí se stalo ještě něco významnějšího, s dlouhodobějším dopadem. V květnu roku 1662 parlament schválil tzv. Zákon o jednotnosti (Act of Uniformity), podle kterého všichni kazatelé anglikánské církve museli dodržovat předepsanou liturgickou formu bohoslužby a mít…

Čti více...

Otec blázen a otec moudrý

Datum:Březen 19, 2018
Otec blázen a otec moudrý

„Poznal pak Kain ženu svou, kterážto počala a porodila Enocha. I stavěl město, a nazval jméno města toho jménem syna svého Enoch. (…) Setovi pak také narodil se syn, a nazval jméno jeho Enos. Tehdáž začalo se vzývání jména Hospodinova“ (Genesis 4:17.26). Čtvrtá kapitola Genesis nám zaznamenává počátek dvou linií, které se posléze vinuly a vinou po celé dějiny lidstva – jedné linie linie bezbožné a vzpurné a druhé zbožné…

Čti více...

Jednota těla a jednota Ducha

Datum:Březen 5, 2018
Jednota těla a jednota Ducha

„Usilujíce zachovávati jednotu Ducha v svazku pokoje“ (Efezským 4:3). Nelze popřít, že téma jednoty mezi křesťany v posledním století v církvích a sborech velmi rezonuje. Slova z velekněžské modlitby Pána Ježíše „aby všickni jedno byli“ patří v kontextu ekumenických snah k nejcitovanějším. Úsilí dnešních křesťanů po jednotě má však mnohé nedostatky, ať už máme na mysli jednotu sborovou, denominační nebo mezidenominační. Jelikož však v jejich myslích má jednota přednost před…

Čti více...

John Flavel: Tajemství prozřetelnosti

Datum:Únor 19, 2018
John Flavel: Tajemství prozřetelnosti

Ač Charles Spurgeon neměl žádné formální teologické vzdělání, nikdo rozumný a s ním seznámený jej nemůže obvinit z ignorace ohledně Božích věcí a doktrín Písma. Bylo to zejména proto, že byl pilným čtenářem za prvé Bible, a za druhé hutné duchovní literatury. Jeho zvykem bylo přečíst až 6 knížek za týden. Už jeho dědeček, rovněž známý kazatel, byl bohatě zásoben výtečnými knihami, které si Spurgeon oblíbil už od mládí. Nejprominentnější…

Čti více...