Hlas synů Izacharových

Každý křesťan má usilovat, aby se více a více podobal svému Spasiteli, který jej vykoupil z jeho hříchů. Obecně tuto povinnost lze shrnout jako růst ve svatosti, a konkrétně tím většinou myslíme rozvíjení se v charakterových vlastnostech jako laskavost, trpělivost, zdrženlivost, tichost, sebeovládání a podobně, ve všem, co nám není přirozené. V úsilí o svatost se máme jistě více soustředit na její pozitivní aspekty, totiž ty, které spočívají v aktivním…

„Nepřenášej mezníku starodávního, kterýž učinili otcové tvoji.“ (Přísloví 22:28). V dnešní době máme hranice pozemků zaneseny do katastru nemovitostí a můžeme si je ověřit z katastrálních map, ale po značnou část historie lidé k dispozici takový nástroj neměli, nebo jen v omezené podobě (pozemkové knihy, zemské desky). V praxi proto k vymezení hranic – vedle plotů, které se ovšem zaváděly jen postupně – sloužily mezníky, obvykle opracované kameny, podle jejichž…

V předchozím článku jsme se zabývali úzkou souvislostí mezi nástupem rock & rollu v 50. a 60. letech s bezprecedentním rozvolněním mravů a pošlapáním sedmého přikázání ve stejné době, které jsme místo termínu užívaného ve světě („sexuální revoluce“) raději nazvali biblicky příhodnějším jménem „revoluce nevázanosti“. Onu úzkou návaznost uznávají dokonce i světští autoři. Jelikož Bible nás zcela jasně učí, že i to, co „pouze“ podporuje hřích, je samo o sobě…

Pro obhajobu moderních chval, které hudebně vychází ze světských stylů, se často užívá tvrzení, že přeci záleží na slovech, nikoliv na hudbě. Kupříkladu Rick Warren, autor populární knihy Cílevědomá církev (The Purpose Driven Church) v říjnu 2003 na Superkonferenci pořádané na Liberty University prohlásil, že „není nic takového, jako křesťanská hudba, jen křesťanská slova.“ Přesvědčení, že „křesťanskost“ či „nekřesťanskost“ písní má co do činění pouze s texty a nikoliv s…

„Ježíš (…) milovav své, kteříž byli na světě, až do konce je miloval.“ (Jan 13:1). Láska pro moderní církev představuje její nejprominentnější téma, které v praxi vytlačuje mnoho jiných, zejména těch „negativních“, jako Boží hněv, peklo, potřeba svatosti, vystříhání se světskosti a podobně. Právě kvůli absenci těchto aspektů křesťanské víry se však vnímání lásky Boží stává povrchnější, dotýká se jen lidských emocí – na podobné úrovni jako třeba jímavý film…

„Uděláš k tomu sochory z dříví setim, a obložíš je zlatem“ (Exodus 25:13). Jelikož Boží Slovo vdechnul Duch Svatý, můžeme směle říci, že v něm máme dbát na všechno; o ničem nelze říci, že by bylo nedůležité. Pán Bůh v něm k nám lidem mluví, a máme tedy velmi pečlivě poslouchat. „Jednou mluvil Bůh, dvakrát jsem to slyšel“ (Ž. 62:12). Tím spíše musíme dávat pozor, pokud Hospodin v Bibli mluví…

Pán Ježíš své učedníky před pokrytectvím, tím kvasem farizejů a zákoníků, varoval vícekrát. Pouhá vnější zbožnost, předstíraná víra, které neodpovídá stav srdce, je jedním z nejhorších a nejobtížněji léčitelných projevů té všeobecné nákazy hříchem. I mravně pokleslý celník se zastaví a přijde se svou bídu ke Spasiteli spíše než farizej. Pokrytecká vnější nábožnost člověku brání, aby si svůj stav přiznal, dokonce víc než otevřený hřích – právě ona jej podporuje…

Když Hospodin Bůh stvořil člověka ve stavu svatosti a dokonalé blaženosti, postavil jej do zahrady; ani před pádem na zemi nebylo krásnějšího místa, kde mohl Adam dlít. A zahrady dodnes patří mezi nejlíbeznější prostory, kde může člověk spočinout; jen málokdo v nich nenachází žádné zalíbení. Ano, krásu lidé spatřují v různých věcech, pro nomáda může být v jistém smyslu zahradou i poušť se svojí syrovou, drsnou nádherou; pro Eskymáka zase…

Postupné procházení knih Královských představuje pro duchovního čtenáře vesměs smutné čtení, z větší části přehlídku hříchu a nevěry. V severoizraelském království nenacházíme ani jednoho skutečně dobrého krále, dokonce i horlivý Jéhu, jenž vyhladil bálovskou modloslužbu, se neodchýlil od hříchů Jeroboáma syna Nebatova, totiž ctění telat v Bethel a Dan, které v rozporu s druhým přikázáním měla znázorňovat Hospodina. V Judstvu byla situace o něco lepší, ale jen za některých králů,…