V dnešním článku nezvykle vycházíme z videa na portále Youtube a předkládáme jeho přepis. Jde o videoesej dr. Paula M. Elliotta, zásadového učence Písma, který se zabývá obhajobou naprosté věrohodnosti Písem; dr. Elliott v něm předkládá znepokojivé doklady toho, jak pochybnosti vůči neomylnosti a spolehlivosti Bible nešíří pouze odpadlí liberálové z velkých denominací hlavního proudu, ale v rovněž kazatelé, kteří by se hlásili k evangelikalismu. Evangelikálové by přitom autoritu a neomylnosti Božího Slova měli hájit z principu, jde o jeden z klíčových bodů celého hnutí. To, že se tento typ skepticismu šíří i mezi nimi, by mělo všechny vyznávající znovuzrozené křesťany velmi zneklidnit – i když s ohledem na všechny kompromisy, nového evangelikalismu, který dnes v celém evangelikálním proudu jasně dominuje, to vlastně není tak překvapivé.

Video bylo vytvořeno pro projekt Nadace autentických Písem (Authentic Scripture Foundation), který obhajuje naprostou spolehlivost Písma, jak jej máme k dispozici. Více informací lze v angličtině nalézt na stránkách www.2timothy316.org.

O dr. Elliottovi samotném nacházíme krátkou biografickou informaci na webu TeachingTheWord.org: „Dr. Paul M. Elliott je zakladatelem a prezidentem organizace TeachingTheWord Ministries [Služba učení Slova] a pravidelným řečníkem v pořadu The Scripture-Driven Church [Písmem vedená církev]. Dr. Elliott vyrůstal v křesťanské rodině a k osobní spásné víře v Pána Ježíše Krista došel již v raném věku v 60. letech. Než ho Pán Bůh povolal do služby, pracoval v byznysu jako manažer a konzultant. Často přednáší na konferencích, seminářích a z kazatelen, má doktorát z biblické interpretace a je autorem šesti knih a stovek článků a brožur.“

Na video mne upozornil br. kazatel Miloš Šolc III., kterému jej zaslal dobrý přítel a věrný spolupracovník na vinici Páně, kazatel Rev. David DiCanio z práce Free Grace Gospel Mission in Liberia. Dr. Elliott je osobním přítelem kazatele DiCania a velmi podporuje jeho oddělené stání pro stezky staré a proti kompromisu včetně vkrádající se světskosti do církve. Vlastně se podporují navzájem, protože dr. Elliott hájí stejné věci a stojí ve stejných řadách, odděleně a zásadově pro všechny fundamentální pravdy a postoje Písma, za kterými stojí naše duchovní práce a pro které zde vůbec v České republice jsme.

Práce dr. Elliotta ukazuje na pro mnohé nečekané důsledky kompromisu nového evangelikalismu, které zasahují i jeho relativně nejkonzervativnější odnože a projevují se i v oblastech, kde by teoreticky měl být nový evangelikalismus nejsilnější, totiž ve vztahu k Písmu svatému. Ovšem jak jsme již vícekrát v minulosti poukázaly, když se do církve vloudí vlivy světa a odkloní se od pravdy a čistoty – a nechce činit pokání – nakonec nezůstane nezasažena žádná oblast a všechno duchovní v ní bude postupem času vyžráno zevnitř jako rakovinou. Proto na ty vše věci tato práce upozorňuje a vyzývá všechny věřící, i z těch relativně konzervativních sborů slovy proroka: „Zastavte se na cestách, a pohleďte, a vyptejte se na stezky staré, která jest cesta dobrá, i choďte po ní, a naleznete odpočinutí duši své“ (Jeremiáš 6:16). Kdo řekne, že nebude choditi a nebude pozorovati, ať si nedělá naděje, že pro sebe nebo aspoň pro následující generace zachová správné biblické postoje. Předmětné video, dostupné zde, ukazuje, že minimálně z dlouhodobého je to naděje marná:

Český přepis vychází z anglického transkriptu dostupného zde. Překládáme jej celý, neboť takové jsou podmínky copyrightu, viz níže.

Proč křesťané ztrácí důvěru v Bibli?

Církev dnes čelí zásadní krizi – propadu důvěry v Bibli. Rostoucí počet pastorů, učitelů i běžných věřících, kteří se hlásí k evangelikalismu, veřejně prohlašují věci, která svědčí, že buď o pravdách Bible, na kterých církev stála po celou svou historii, pochybují, nebo je často dokonce otevřeně odmítají.

Spolehlivé průzkumy i příspěvky na sociálních sítích nám ukazují, že mnoho evangelikálních křesťanů již nevěří, že by se mohli spolehnout na to, že Bible je ve všem, co říká, naprosto přesná. Rostoucí počet lidí říká, že věří, že Bible může obsahovat Boží Slovo, ale není Božím Slovem jako celek. Rostoucí počet lidí nevěří, že historické záznamy v Bibli jsou zcela důvěryhodné či dokonce doslovně pravdivé. Stále víc jich nevěří, že Pán Bůh je původcem celého Písma nebo že pouze Bible je Božím Slovem. Vyznávající evangelikální křesťané vážně zpochybňují oprávněné místo Bible coby jediné autority pro evangelijní zvěst, pro učení i pro křesťanský život.

Proč se to děje?

V dřívějších generacích šlo oprávněně říci, že tento typ nevěry měl svůj zdroj mimo církev. V minulosti vždy byli někteří mladí evangelikálové, kteří odvrhli své duchovní kotvy, když odešli z domova na sekulární vysoké školy a univerzity nebo začali pracovat ve světě.

Dnes je však hlavním zdrojem nebezpečně oslabené důvěry v Bibli samotná evangelikální církev a evangelikální křesťanské vysoké školy, univerzity a semináře.

Mladým vyznávajícím věřícím se v jejich církvích, na vysokých školách a seminářích říká, že Bible obsahuje slova, verše a dokonce celé části, které nejsou původní a hodnověrné. Praví se jim, že nemohou vědět, co lidští autoři Písma skutečně pod inspirací Ducha Svatého napsali. Jsou učeni, že spoléhat se na Bibli jako na výhradní křesťanovu autoritu mohlo být přijatelné v minulých generacích, ale prohlašovat, že „Bible říká“, je dnes již „nesprávná odpověď“.

Tyto skutečnosti podporuje rychle rostoucí množství důkazů. Pro toto video jsme z jejich velkého množství vybrali pouze tři příklady. Rozhodli jsme se předložit slova tří konkrétních mužů, protože představují tři po sobě jdoucí generace vlivných osobností. Každý z těchto mužů se spoléhal na své učitele z předchozí generace a každý z nich má v dnešní době obrovský vliv.

Dr. John MacArthur: Popírání konce Marka

„Říkám vám to, protože jsme na konci Marka a na konci Marka máme tuto dlouhou textovou variantu, o které víme, že se nenacházela v původním rukopisu napsaném Markem… Pamatujete si verš osm z dnešního rána? V něm je Markovo závěrečné prohlášení: „Ženy šly a utíkaly od hrobu, protože na ně padla hrůza a úžas. A nikomu nic neřekly, neboť se bály.“ Tečka. To se mi líbí. Verš osm říká: „A nikomu nic neřekly“, a to Markovi stačilo. On také nic neřekl. Prostě to takto ukončil.“ (Zdroj – Příhodný konec Markova evangelia, “The Fitting End to Mark’s Gospel” z 15. 6. 2011)

Jak v tomto kázání řekl svému shromáždění, oslabený pohled na autentičnost Písma byl u dr. MacArthura formován během jeho studií na vysoké škole a semináři učiteli, kterým důvěřoval, že mu říkají pravdu. A tito učitelé byli zase ovlivněni předchozí generací.

Dr. MacArthur měl a stále má obrovský vliv. V letech 1985 až 2019 byl předsedou The Master’s University v Kalifornii, která má v současné době 2500 studentů. V roce 1986 založil The Master’s Seminary, v němž se každoročně vzdělává téměř 600 studentů. Rozhlasový program dr. MacArthura Milost vám (Grace to You) oslovuje každý týden přes dva miliony lidí prostřednictvím rozhlasu a podcastů. Napsal přes dvacet knih. (Dr. MacArthur zemřel 14. 7. 2025, ale jeho služba, která pokračuje prostřednictvím zmíněných organizací Grace to You, The Master’s College a The Master’s Seminary, má i nadále veliký vliv.)

V tomto videu dr. MacArthur tvrdí to, co se dnes učí na většině křesťanských vysokých škol a seminářů a z většiny evangelikálních kazatelen – že závěrečné verše Markova evangelia nejsou součástí původního textu Písma, ale byly přidány až o několik set let později. Toto jsou však fakta: Pouze tři známé řecké rukopisy Nového zákona – z mnoha tisíců – tyto verše vynechávají. Ovšem v 19. století započali nevěřící textoví kritici kampaň, která trvá dodnes, s cílem diskreditovat drtivé důkazy o tom, že závěr Markova evangelia je součástí autentického Písma.

Zpochybňování původnosti závěru Markova evangelia je jen jedním ze způsobů, kterým se otevřely dveře k masivnímu zpochybňování autenticity Nového Zákona. Je smutné, že dr. MacArthur a mnoho dalších evangelikálních pastorů a učitelů se přiklonilo k tomuto mylnému názoru. Tím podkopávají důvěru značného množství křesťanů v autenticitu a spolehlivost Slova Božího.

Dr. Daniel Wallace: Biblí si nemůžeme si být jisti

„Mezi evangelikálními křesťany panuje ještě jeden škodlivý postoj, a to postoj absolutní jistoty… Nemůžeme mít absolutní jistotu, že to, co dnes máme v rukou, je v každém ohledu Boží Slovo.“ (Zdroj – Je to, co máme dnes, co napsali kdysi? „Is What We Have Now What They Wrote Then?”, přednáška z Dallaského teologického semináře z r. 2023)

V tomto videu dr. Wallace uvádí další falešné tvrzení, které se dnes učí na většině křesťanských vysokých škol a seminářů a i ve většině evangelikálních sborů – že jelikož nemáme originální rukopisy Nového zákona v původní řečtině, nevíme tedy, co lidští autoři pod vdechnutím Ducha Svatého skutečně napsali, a proto nemůžeme s absolutní jistotou říci, že máme k dispozici skutečné Slovo Boží, abychom jej mohli přeložit do současných jazyků.

Jinde na webových stránkách Nadace autentických Písem (Authentic Scripture Foundation) předkládáme přesvědčivé empirické důkazy svědčící proti tomuto falešnému názoru. Pán Bůh zachoval původní znění Nového zákona – každé slovo, každé písmeno – a to se dochovalo po staletí až dodnes v majoritní skupině rukopisů Nového zákona, známém jako Třída 35.

Stejně jako dr. MacArthur má i dr. Wallace veliký vliv. Je vedoucím výzkumným profesorem novozákonních studií na Dallaském teologickém semináři, kde vyučuje již přes 32 let. Je rovněž výkonným ředitelem Centra pro studium novozákonních rukopisů. Dr. Wallace vyučoval více než 75 000 kazatelů, misionářů a profesorů vysokých škol a seminářů, a po celém světě ovlivnil ještě mnoho dalších.

Dr. Wallace a mnoho dalších evangelikálních kazatelů a učitelů se smutně přiklonilo k mylnému pohledu, že Písmo v původních jazycích se nám v průběhu věků nezachovalo v čisté podobě. A tak opět podkopávají duchovní ujištění desítek tisíc křesťanských kazatelů i učitelů, jakož i nespočetného množství dalších křesťanů ve sborech, které vedou, a ve školách, kde učí.

Dr. Andy Stanley: „Bible říká“ je špatná odpověď

„Křesťanská víra však nestojí a nepadá s přesností či neomylností šedesáti šesti starověkých spisů, které nazýváme knihami Bible…“ (Zdroj – Zkoumání Ježíše, část 1: Někdo to musel povědět, „Investigating Jesus, Part 1: Somebody Had to Tell It”, kázání ve sboru North Point Community Church z března 2022)

„…ale kvůli tomu, jak kazatelé často užívají fráze „Bible praví, Bible praví, Bible praví“ – podobně, jako když lidé říkají „Ústava praví“, „firemní příručka praví“ – tak jsme řekli, že Bible je autoritou. „Bible říká“ – „Bible učí“ – „Slovo Boží“. S ohledem na takový jazyk většina věřících, většina přemýšlivých křesťanů, věří tomu, co je v Bibli – dáváte pozor? – protože je to v Bibli, a vy jim musíte pomoci, aby tento přístup změnili.

Pro ilustraci: Zeptejte se průměrného člena vašeho sboru, svého strýce, tety nebo babičky, kteří milují Ježíše: „Hele, věříš, že Ježíš zemřel na kříži za tvé hříchy a vstal z mrtvých?“ „Ano, věřím.“ „A proč tomu věříš?“ „Protože mi to říká Bible. Protože to je v Bibli.“ To je špatná odpověď.“ (Zdroj – Vaše domněnky a předpoklady se ukazují, „Your Assumption Is Showing”, přednáška na Dallaském teologickém semináři z r. 2019)

Dr. Andy Stanley reprezentuje třetí generaci mužů, jejichž vliv oslabil důvěru v autentičnost a hodnověrnost Písma.

V tomto videu dr. Stanley předkládá další nepravdivé a nebezpečné tvrzení, které se dnes učí na většině křesťanských vysokých škol a seminářů – totiž tvrzení, že křesťanské učení a evangelizace nemusí a dokonce ani nemohou být založeny na důvěře v existenci autentického Písma – protože, jak tvrdí, žádné autentické Písmo neexistuje. Dr. Stanley zde hovoří ke studentům na dallaském semináři. A učí j, že „Bible praví“ sice mohla být dobrá odpověď pro vaše prarodiče a všechny generace před nimi, ale pro vaši generaci už je to odpověď nesprávná.

Toto tvrzení předpokládá, že se lidstvo změnilo. Ale člověk je stále stejný hříšník, jak ho popisuje Duch Svatý skrze apoštola Pavla v první kapitole Římanům. Předpokládá to také, že se změnila Bible – že nemáme to Slovo, o němž Pán Ježíš prohlásil, že bude zachováno navždy – každé slovo a každičké písmeno. Ale skutečnost je taková, že ho máme.

Stejně jako dr. MacArthur a dr. Wallace má i dr. Andy Stanley značný vliv. Je hlavním pastorem církve North Point Community Church v centru Atlanty, kde se každou neděli schází na 8 různých místech přes 43 000 lidí. Napsal přes 25 knih a jeho televizní program sleduje každý týden přes milion diváků. V roce 2017 jej čtenáři časopisu Outreach zvolili jedním z deseti nejvlivnějších pastorů v Americe.

Podnět k našemu výzkumu

Tři videoklipy, které jste právě viděli, demonstrují, jak tři generace křesťanských učitelů postupně podkopávají důvěru v autentickou, hodnověrnou Bibli. Když před několika lety nadace Nadace autentických Písem (Authentic Scripture Foundation) vznikala a začali jsme se na tyto věci zaměřovat, byly dvěma našimi klíčovými oblastmi výzkumu především tyto otázky. Za prvé: Jak se to vůbec stalo, nebo jaké vlivy tento úpadek způsobily?

A druhou klíčovou oblastí našeho zkoumání bylo: Jak daleko do minulosti to sahá a kdo se na tom podílel? Po kolik generací se to vyvíjí? Kdo patřil mezi klíčové postavy předchozích generací, které tento pokles důvěry ovlivnily? Kde byli? Jaké různé vlivy působily v různých seminářích, církvích a křesťanských organizacích?

V dalším videu, které najdete na našem webu, s názvem „Co se stalo?“, hovoříme o těchto otázkách a o překvapivých a leckdy málo známých skutečnostech, které jsme odhalili v našem výzkumu. Ve třetím videu s názvem „Co bude dál?“ popisujeme výzkum, publikační a vzdělávací práci, která nás ještě čeká, dá-li Pán a bude-li chtít, protože se snažíme podílet na obnovení plné důvěry v autentické Slovo Boží v této generaci i v generacích budoucích.

(Copyright © 2025 The Authentic Scripture Foundation, provozní jednotka TeachingTheWord Ministries. Všechna práva vyhrazena. Tento dokument lze reprodukovat pouze v celém rozsahu, včetně tohoto prohlášení o autorských právech. V případě dotazů týkajících se povolení k použití nás prosím kontaktujte prostřednictvím naší webové stránky www.2timothy316.org.)

Závěr a komentář

Krátká studie dr. Elliotta ukazuje, jak je pro církev nebezpečné jakékoliv zpochybňování Božího Slova, z jakéhokoliv úhlu pohledu. Nestačí pouze odporovat nevěřícím vyšším kritikům, kteří tvrdí, že jednotlivé knihy vůbec nepsali autoři, o nichž se to praví – že třeba Mojžíš nepsal Pentateuch nebo apoštol Petr není autorem 2. listu Petrova. Tomu v hlavních denominacích podlehli mnozí, a historicky je to zcela zničilo. Nicméně ďábel neútočí jen jedním směrem. Chce u věřících vyvolat nejistotu jakýmkoliv způsobem. Petr psal věřícím, že mají „přepevnou řeč prorockou, kteréžto že šetříte jako svíce v temném místě svítící, dobře činíte“ (2. Pt. 1:19). A čím menší jistotu v tuto přepevnou řeč mají, tím méně ji budou šetřit a tím hůře činit.

Apoštol Pavel varuje, abychom nedávali místa ďáblu (Ef. 4:27). Když mu otevřeme dvířka byť jen trochu, nelze říci, kam nás to časem dostane – ovšem velmi pravděpodobně někam, kam bychom si to neuměli původně ani představit a kam bychom se nikdy dostat nechtěli. To se může projevit až v dalších generacích. To vidíme i v tomto případě.

Dr. MacArthur byl přes některé svoje kompromisy v mnoha ohledech dobrý a seriózní muž – lepší než většina nových kalvinistů. (Jakkoliv ani on se nepostavil se vším všudy např. proti církvi ničící moderní hudbě, naopak, podporoval například některé „křesťanské“ rappery.) Zaujal stanovisko aspoň proti určitým negativním trendům, třeba vůči charismatickému hnutí, a mnoho z jeho učení bylo zdravé. V každém případě lze bezpečně říci, že by si nikdy nedovolil říci něco takového, co zaznělo z úst dr. Stanleyho, že „Bible říká“ je špatná odpověď. To by dr. MacArthur kategoricky odsoudil. Nicméně vlivy, o nichž píše dr. Elliott a kterým byl dr. MacArthur otevřený – jakkoliv v jejich „nejmírnější“ formě – postupem času v následujících generacích vypěstovaly podstatně otevřenější skepticismus.

Z toho je vidět, že ani konzervativní nový evangelikalismus, který v mnoha případech autenticky chce uchovat a pěstovat důvěru v Boží Slovo, nepředstavuje skutečnou hráz skepticismu, alespoň ne dlouhodobě. Protože není zcela oddělen od moderní nevěry, nakonec jí časem v nějaké podobě podlehne, nebo nezabrání, aby jí podlehly generace následující. To platí i v českém kontextu. Například v pehlřimovském Biblickém teologickém semináři sice učí o plné inspiraci Písem, ale zároveň nechávají nejistotu ohledně některých jeho částí – třeba u knihy Jeremiáš nechávají otevřené, které kapitoly do ní mají správně patřit, s ohledem na ne zcela zanedbatelné rozdíly mezi hebrejským masoretským textem (z nějž vychází všechny překlady) a řeckou Septuagintou, která podle nich teoreticky může být i věrohodnější. Pokud ovšem nemůžeme bezpečně říci, který text je relevantnější, jak vůbec z takové biblické knihy kázat?