Prostoupeni hříchem
Kontroverzní otázka svrchovanosti Boží ve spáse člověka provází novozákonní církev jejími dějinami od jejího počátku. Už apoštol Pavel musel napomínat opovážlivce: „Ale ó člověče, kdo jsi ty, že [tak] odpovídáš Bohu? Zdaž hrnec dí hrnčíři: Pročs mne tak udělal? Zdaliž hrnčíř nemá moci nad hlinou, aby z jednostejného truple udělal jednu nádobu ke cti a jinou ku potupě?“ (Řím. 9:20-21). Ale spory svobodná vůle versus předurčení tím zdaleka nekončily. Jak…
Čti více...František Šebesta: Křesťanská věrouka pro školu a dům
Česká reformovaná dogmatika z 19. století – Když Lukáš v úvodu svého evangelia píše jakémusi Teofilovi, vysoce postavenému muži, křesťanu, uvádí, že jej sepsal proto, aby Teofil zvěděl jistotu těch věcí, jimž byl vyučován. V řeckém originále je zde užito slovo katecheo, ze kterého pochází i termín katechismus. Z příkladu Teofila vidíme, že vyučování obrácených ve věcech víry bylo v první církvi běžnou věcí. Když lidé uvěřili, církev dbala na…
Čti více...(Bez)nadějné případy
Každý křesťan jistě dobře zná onu událost, kdy za Pánem Ježíšem přišel onen bohatý mládenec s otázkou, co má činiti, aby obdržel věčný život; o onom muži se píše ve všech synoptických evangeliích, a také se o něm vcelku pravidelně káže či v kázání aspoň zmiňuje jakožto o výstražném případu. Jak smutnou a tragickou událost nám zde Písmo popisuje! Člověk přichází ke Kristu s otázkou a odchází od Něj zarmoucen,…
Čti více...Vyvoleni Otcem
Otázka vyvolení (předurčení, predestinace) věřících budí mezi kalvinisty a arminiány kontroverze již stovky let. Jediné, na čem se shodnou, je, že Pán Bůh skutečně vyvoluje. Veršů, které hovoří o tom, že Pán Bůh někoho vyvolil, nebo že jako křesťané patříme mezi vyvolené, je příliš mnoho, aby to kdokoliv rozumný mohl popírat. Strany sporu se nicméně nemohou shodnout na povaze tohoto vyvolení, zda je podmíněné či nepodmíněné, tedy jestli vyvolení záleží…
Čti více...Dr. Peter Masters: Sloučení kalvinismu se světskostí
Když jsem byl ještě čerstvě spasený mladík, zdálo se, že hlavním cílem všech horlivých křesťanů – ať už kalvinistů či arminiánů – bylo posvěcení. Kázání, knihy a konference to zdůrazňovaly v duchu Římanům 12:1-2, kde apoštol úpěnlivě vyzývá věřící, aby vydávali těla svá v oběť živou a nepřipodobňovali se světu tomuto. Srdce byla konfrontována a pohnuta. Kristus měl být Pánem lidského života, a lidské JÁ se muselo odevzdat na oltář…
Čti více...Zachováni Kristem
Mezi kalvinisty a arminiány již po dlouhá staletí panuje spor a kontroverze ohledně toho, zda může obrácený člověk přijít o spasení či nikoliv, i když je zajímavé, že tomu tak není úplně od počátku. Jakub Arminius ani jeho nástupci, kteří přišli se svou Remonstrancí, což bylo 5 bodů předložených pro posouzení, aby se podle nich změnila reformovaná doktrína, na možnosti ztráty spasení kategoricky netrvali a nechávali ji otevřenou. Já sám…
Čti více...