Google

E. S. Williams: Fenomén nového kalvinismu

Datum:Květen 6, 2019
Komentáře
Přidej

Obrození světského křesťanství

Nový kalvinismus je hnutí, které zaplavuje sbory v USA i ve Spojeném království, jakož i dalších zemích po celém světě. Bylo popisováno jako obrození reformovaného učení Jana Kalvína a takových významných osobností jako Jonathan Edwards. Bylo nazváno „rostoucí perspektivou v rámci konzervativního evangelikalismu, která přijímá principy kalvinismu 16. století, zatímco se také snaží být relevantní v dnešním světě“. [1]

Jelikož je vedeno v evangelikálním světě dobře známými jmény, dává věrohodné zdání doktrinální zdravosti, ale při bližším zkoumání vidíme hnutí, které dramaticky mění způsob, jakým žijeme naše křesťanské životy. Staví se proti postoji téměř dvaceti století církevních dějin – že věřící by měli být odděleni od světa. Neboť nový kalvinismus plně podporuje hledání toho, čeho vyhledává svět, přivádění světa do církve v rámci bohoslužby a svědectví, a obrušování rozdílu mezi svatým a nesvatým. V zájmu jednotlivých křesťanů a sborů bychom si měli být vědomi velmi škodlivých aspektů hnutí, které se zdá tak slibné. Z důkazů předložených v této knize uvidíme, že problém nového kalvinismu spočívá jak v doktríně, tak v praxi – a v praxi zejména.

Domnělý úspěch nového kalvinismu pochází z několika vlivných křesťanských organizací, některých spojených s mega-sbory, jejichž vůdcové jsou ochotni vzájemně spolupracovat. Tato spolupráce rychle ovlivnila všechny evangelikální kruhy. Jeho vliv je takový, že i časopis Time, největší světový zpravodajský týdeník, zaznamenal jeho dopad na evangelikální svět, když ho zařadil na třetí místo v seznamu „deseti idejí, které mění svět právě teď“. To bylo v roce 2009. Bylo by omylem myslet si o novém kalvinismu, že stojí na jasném doktrinální postoji, neboť, jak uvidíme, je to široký stan zahrnující řadu různých myšlenek, učení, praktik a doktrín. Nejprve se zaměříme na vznik nového kalvinismu a jeho spojení s organizací The Gospel Coalition [Koalice evangelia]; pak se seznámíme se třemi americkými kazateli, stojícími v srdci nového kalvinismu, jmenovitě Dr. Timem Kellerem, pastorem ze sboru Redeemer Presbyterian Church v New Yorku; Dr. Johnem Piperem, bývalým pastorem sboru Bethlehem Baptist Church v Minneapolis a ředitelem organizace Desiring God Ministries; a pastorem Markem Driscollem se sboru Mars Hill Church v Seattlu, o kterém se má za to, že je nejstahovanějším pastorem v historii. Zatímco ve Velké Británii se termín „nový kalvinismus“ používá zřídkakdy, jeho základní filozofie je zde církvemi a organizacemi horlivě přijímána (jak uvidíme v dalších kapitolách).

Identitu nového kalvinismu jako samostatného hnutí veřejnost poprvé zaznamenala v roce 2006, když Collin Hansen, tehdy jeden z redaktorů žurnálu Christianity Today, publikoval článek popisující to, co považoval za obnovu reformované teologie, která se odehrává mezi mladými křesťany v USA. Tento závěr učinil poté, co procestoval celou zemi, navštívil mnohé sbory a instituce a hovořil s mnohými teology, pastory a obyčejnými věřícími.

Kniha Collina Hansena Mladí, neklidní, reformovaní: Novinářovo putování s novými kalvinisty [Young, Restless, Reformed: A Journalist’s Journey with the New Calvinistst], publikovaná v roce 2008, líčí popis obrody kalvinismu v USA. Na Hansena velmi zapůsobila konference s názvem Passion [Vášeň], veliká každoroční událost založená na moderních chválách s Johnem Piperem coby hlavním řečníkem. Dvacet tisíc studentů (nyní daleko více), kteří si vychutnávali moderní chvály, se sešli, aby slyšeli Piperovo reformované kázání. Dr. Piper tyto písně schvaloval mluvil o tom, jak „připravují půdu pro teologii“. [2]

Collin Hansen napsal, že v Piperově kázání a v hudbě, která se na konferenci Passion hraje, prožívají mladí lidé Boží blízkost Boha. „Tato mocná kombinace na konferencích, jako je Vášeň [Passion], rozbíjí stereotypy o reformované teologii coby studeného a odtažitého studia Boha.“ [3] Všímal si, že když evangelikální křesťané vystudovali střední školu a opustili církev, ve které vyrůstali, mnozí z nich skončili na konferencích s moderními chválami jako je Vášeň [Passion] nebo Nový Přístup [New Attitude], a byli proměněni hudbou a pohledem na Boha, který získali z reformované teologie Johna Pipera a dalších. [4]

Následně na své cestě Collin Hansen zjistil, že sbory z charismatické denominace s názvem Sovereign Grace Ministries spojily charismatické chvály s kalvinistickou teologií. Usoudil, že tato „rostoucí síť charismatických kalvinistů vedená C. J. Mahaneym je jedním z jistých znamení reformované obrody. Ještě před pouhými několika desetiletími by taková kombinace byla nemyslitelná.“ [5] Poznamenal, že vliv C. J. Mahaneyho byl tak hluboký, že jeho charismatické učení bylo novými kalvinisty široce přijímáno. Hansen uvedl příklady této charismatické infiltrace do reformovaných sborů: „Nemálo lidí překvapilo, když vidělo [Johna] MacArthura, cessacionistu, zúčastnit se Mahaneyho konference Together for the Gospel [Společně pro evangelium]. Ještě znepokojivější je, že pozval Mahaneyho, aby kázal ve sboru Grace Community Church a oslovil pastory na akci The Shepherds Conference [Pastýřská konference] .Hansen dospěl k závěru: „Je pravděpodobné, že reformovaní evangelikálové se stanou charismatičtějšími, bude-li se kalvinismus dále šířit.“ [6]

Věřil, že dochází k opravdovému probuzení, a povšiml si následujícího:

1) John Piper byl hlavním mluvčím obrody kalvinismu mezi mladými lidmi.

2) Pastor Mark Driscoll ze sboru Mars Hill Church v Seattlu byl významným propagátorem nového „misijního“ důrazu nového kalvinismu.

3) Al Mohler a Seminář Jižních baptistů v Louisville, Kentucky, vedli další obrodu kalvinismu v Jižní baptistické konvenci.

4) Konference New Attitude [Nový přístup], vedená Joshuou Harrisem a vyznačující se reformovanou rapovou a rockovou hudbou, rovněž zasáhla mladé lidi novým kalvinismem.

5) Novému kalvinismu se podařilo spojit tradiční doktríny s charismatickým učením a praxi C. J. Mahaneyho a sbory zapojené do Sovereign Grace Ministries.

6) Tim Keller ze sboru Redeemer Presbyterian Church v New Yorku byl předním kulturním analytikem nového kalvinismu.

Kniha Collina Hansen byla mnohými evangelikály pozitivně přijata. Pastor Tim Challies, známý blogger, poznamenal: „Collin Hansen nás zve na cestu objevování, zjišťování, jak naše neklidná mládež znovu objevuje velké doktríny křesťanské víry. Šéfredaktor magazínu Christianity today David Neff překypoval uznáním: „Collin Hansen odkryl nové hnutí mladých křesťanů, u kterých doktrína – zejména ta kalvinistická – podporuje evangelizaci, rozněcuje vášeň a mění životy. Čtěte a radujte se.“ [7]

Ve Velké Británii byla Hansenova kniha nadšeně vítána a recenzována ve známých publikacích jako Banner of Truth, Evangelical Times, Evangelicals Now a Reformation Today. Později The Gospel Coalition jmenovala Collina Hansena svým šéfredaktorem.

Dr. Peter Masters, dlouholetý pastor sboru Metropolitan Tabernacle v Londýně (sboru Spurgeona), se vyslovil tak, že při byl čtení Hansenovy knihy velmi hluboce zarmoucen. Řekl, že „,popisuje nový kalvinismus jako kalvinismus velmi překroucený, který se daleko, daleko odchýlil od původního a ryzího života poslušnosti svrchovanému Bohu. Bude-li tento druh kalvinismu vzkvétat, pak bude ryzí biblická zbožnost pod útokem jako nikdy předtím. (…) Autor začíná popisem konference v Atlantě v roce 2007 s názvem Passion, kdy se 21.000 mladých lidí oddávalo moderní hudbě a poslouchali řečníky jako John Piper, kterak hlásají kalvinistické postoje. Tento obrázek se v knize mnohokrát opakuje – jsou v ní popisovány velké konference, na kterých se mísí synkretismus světské, pocitové, vzrušení vzbuzující hlasité rytmické hudby s kalvinistickým učením. Je nám vypravováno o burácivé hudbě, o tisících zdvižených rukou a o “křesťanském” hip-hopu a rapových textech (…), jenž spojují doktríny milosti s nemorálními, drogami ovlivněnými hudebními formami světské kultury.

Dr. Peter Masters zdůraznil: „Nemůžete mít puritánské učení o spáse (soteriologii) bez puritánského posvěcení. Neměli byste poutat pozornost lidí ku kalvinistickému kázání skrze světské návnady. Doufáme, že mladí lidé v tomto hnutí pochopí důsledky těchto doktrín lépe než jejich učitelé a upustí od kompromisů. V této propagaci nové formy kalvinismu se však skrývá potencionální katastrofa.“ [8]

Vliv nového kalvinismu

Musíme uznat, že nový kalvinismus ovlivňuje celý svět, včetně Británie, kde se jeho smýšlení a praxe díky vlivu Tima Kellera, Johna Pipera a Marka Driscolla rychle rozmáhají. Mark Driscoll je evangelikálními vůdci ve Velké Británii natolik uznáván, že jej pozvali, aby v roce 201 promluvil v Royal Albert Hall na London Men’s Convention [Londýnská konference mužů]. Tima Kellera velmi doporučovala ve Velké Británii organizace Proclamation Trust, když hovořil na čtyřech výročních konferencích Evangelical Ministry Assembly (EMA) [Shromáždění evangelikálních kazatelů]. V roce 2011 hovořil o tom, jak musí být současné kázání zasazováno do kulturního kontextu, a zároveň zůstávat zakořeněné v ortodoxním křesťanství. Zjednodušeně řečeno, evangelium se musí učinit kulturně přijatelným, a k tomu potřebuje světské metody, aby mu v tom pomohly.

V novém kalvinismu nalezly svůj domov charismatické praktiky, jakož i smýšlení a praktiky hnutí emerging church [„vynořující se církev“], včetně mysticismu a současné estrádní hudby ve svých nejsvětštějších podobách.

Abychom novému kalvinismu porozuměli, prozkoumáme učení jeho tří nejvlivnějších vůdců, o nichž jsme se již zmínili. Nejprve se však musíme podívat na The Gospel Coalition organizaci v USA, která stojí v čele nového kalvinismu.

The Gospel Coalition

The Gospel Coalition, založená v roce 2007, je duchovním dítětem Dr. Dona Carsona, profesora a badatele Nového zákona na Trinity Evangelical Divinity School v Americe (který napsal její vyznání víry) a dr. Tima Kellera (který sepsal teologickou vizi její služby). Na založení této organizace se podílel i pastor Mark Driscoll. Byl pozván, aby se účastnil malé teologické schůze pod vedením Carsona a Kellera, která zahrnovala i muže z řady významných amerických evangelikálních církví. Zastoupeny byly také organizace jako Council on Biblical Manhood and Womanhood, Desiring God, Together for the Gospel, Alliance of Confessing Evangelicals, Sovereign Grace Ministries a organizace založené Markem Driscollem, konkrétně Acts 29 Network a Resurgence .

Ambiciózní vizí The Gospel Coalition bylo vytvořit hnutí, které by dlouhodobým úsilím obnovilo a reformovalo evangelikální myšlení i praxi, a to jak v USA, tak ve světě. Collin Hansen píše o prvním setkání této organizace: „Jak mi dnes řekl Carson, tato skupina by se před pěti lety nemohla sejít. Mysli si o tom, co chceš, ale v evangelikálním hnutí se děje něco neobvyklého. The Gospel Coalition neusiluje o nic menšího než o návrat k teologickému konsensu, kterému se těšilo ve dnech nového evangelikalismu, vedeného Billym Grahamem, Carlem Henrym, Haroldem Johnem Ockengou a mnoha dalšími.“ [9]

Nové sociální evangelium

Jako jeden ze svých hlavních cílů The Gospel Coalition usilovala o povzbuzení pastorů a teologů, aby se věnovali sociální práci. Jeho teologická vize služby chtěla pobízet křesťany, aby se stali kontrakulturou k obecnému prospěchu. „Činění spravedlnosti a milosrdenství“ se mělo stát velmi důležitým aspektem evangelijně zaměřené služby. Tvrdí se, že „Ježíšovo vzkříšení ukazuje, že On vykoupí jak to duchovní, tak to materiální. Proto se Bůh nezajímá jen o spásu duší, ale i o pomoc v chudobě, hladu a nespravedlnosti.“ [10]

Evangelikální církve a misie vždy projevovaly nezměrnou soustrast s potřebnými, ale nikdy ne coby poslání rovnocenné šíření evangelia. Vzkříšení Kristovo ukazuje na dokonalé naplnění věčné naděje. Není to něco, co má prosazovat dokonalou společnost na Zemi. Tento názor není nic jiného než staré sociální evangelium, vymyšlené teologickými liberály, mezi kterými bylo populární zejména na počátku dvacátého století. [Představa sociální obnovy coby Kristova záměru jde dál než neo-kalvinismus Abrahama Kuypera.]

Zelená světskosti

Organizaci The Gospel Coalition také velmi jde o zrevidování toho, jaký má církev poměr ke kultuře, což se označuje jako otázka kontextualizace. „Věříme, že každé vyjádření křesťanství je nezbytně a oprávněně do určité míry kontextualizováno vůči konkrétní lidské kultuře; neexistuje nic takového, jako univerzální a mimohistorické vyjádření křesťanství… samotné evangelium drží klíč k patřičné kontextualizaci. [11]

The Gospel Coalition varuje, že evangelium může být jak „přehnaně kontextualizováno“, tak „nedostatečně kontextualizováno“, a církev tak musí usilovat o to, dosáhnout při předkládání evangelia správné kulturní „rovnováhy“. Stručně řečeno, staré, dobře definované standardy oddělení od světa jsou zamlženy pseudointelektuálním žargonem, aby mohli být věřící svedeni ke kompromisujícímu koketování se světskými metodami.

Moderní chvály

The Gospel Coalition se naprosto oddala moderním chválám, a mnoho jejich konferencí zahrnovalo hip-hopové koncerty. Článek Collina Hansena, nazvaný „Hip-hopová příležitost“, publikovaný na webových stránkách The Gospel Coalition, popisuje hip-hopový koncert, konal v Moodyho biblickém institutu: „Hledištěm téměř tři hodiny vibrovala mladistvá energie. Rozmanitý zástup téměř 2,000 lidí utvořil dlouhé fronty dávno předtím, než se otevřely dveře platící veřejnosti ke vstupu do sálu. Během vyprodaného koncertu prokřikovali jim známé verše písní a divoce tancovali s přáteli i novými známými, sdílejícími společný vztah k hudbě. Ten večer však měla zvěst přednost před hudbou a dokonce i před hudebníky. A přesně tak si to všichni přáli… Koncert – představení rapperů Lecraeho, Tripa Lee, Sho Baraky, Tedashi, Pro a DJ Officiala – učinil Ježíše Krista hvězdou celého představení. [12]

Článek v magazínu Christianity today s nadpisem: ‘Zaostřeno: Reformovaný rap a hip-hop’, propagoval hnutí svatého hip-hopu. Podle článku svatý hip-hop a křesťanská rapová hudba postupem času začaly jít ruku v ruce s novým kalvinismem. Rostoucí křesťanské rapové hnutí si výslovně nechává udávat smět kalvinistickými vůdci. Několik skladeb obsahovalo přímé odkazy na (a dokonce i úryvky kázání od) Johna MacArthura, Johna Pipera, C. J, Mahaneyho a další pastory, a rapování Westminsterského katechismu Curtise „Voice“ Allena poslední doby (spolu s teologem D. A. Carsonem) se v březnu stalo virálním – stejně jako jeho rapování heidelbergského katechismus loni v říjnu.“ [13] Jedním z charakteristických rysů, který spojuje většinu nových kalvinistů, je tato oddanost takzvaně „kulturně citlivým“ moderním křesťanským chválám. Většina církví, které jdou cestou nového kalvinismu, využívá chválící skupinu s hlasitou, rytmickou hudbou.

Nový evangelikalismus

Je důležité pochopit vztah mezi novým evangelikalismem a novým kalvinismem. Nový evangelikalismus, který se vyvinul ve čtyřicátých a padesátých letech, otevřeně odmítal víru fundamentalistů a utvořil vstřícnější formu evangelikalismu, která nepraktikovala oddělení od falešných učitelů. Teologičtí vůdcové nových evangelikálů byli dr. Harold Ockenga, který tento název pravděpodobně vymyslel, a profesor Carl Henry, kteří oba hráli klíčovou roli při založení Fullerova teologického semináře v USA. (Uprostřed šedesátých let Fullerův seminář pevně ovládali učenci, kteří stáli jasně proti učení o biblické neomylnosti.) Fullerův seminář se stal baštou neoddělujícího se křesťanství a akademickým motorem nového evangelikalismu.

V roce 1956 začal s podporou evangelisty Billyho Grahama profesor Carl Henry vydávat magazín Christianity Today, který se stal hlasem nových evangelikálů. Nyní se zdá, že se z něj stala hlásná trouba nového kalvinismu.

Nový evangelikalismus a nový kalvinismus toho mají mnoho společného. Stejně jako noví evangelikálové chovali nízký pohled na Písmo, přijímajíce mnohé kritické liberální názory (jako je zapření šestidenního stvoření, celosvětové potopy a mnoho dalších věcí), tak i nový kalvinismus v sobě začleňuje lidi, kteří mají vadný pohled na Písmo. Například Mark Driscoll a Tim Keller často nakládají s Písmem velmi nedbale a neuctivě. Většina z nich nebere ohled na čtvrté přikázání, že by platilo i dnes. Většina neuznává, že by Bible měla skutečnou normativní a praktickou autoritu nad tím, co se sluší při bohoslužbě a jak mají křesťané spravovat své sbory.

Nový evangelikalismus učinil kompromis s biblický příkazem oddělit se od falešného učení, a horlivě utvářel duchovní spojenectví se všemi, kteří o sobě říkali, že jsou křesťané, ať už věřili čemukoliv. Byli velmi mírní vůči teologickým liberálům a církvi římské. Pobízeli lidi, aby zůstávali v doktrinálně smíšených a dokonce i mrtvých denominacích. Podobně noví kalvinisté chtějí spolupracovat s charismatickými církvemi či církvemi z hnutí „emerging church“, a přimhuřují oči nad přebíráním katolického a New Age mysticismu. Jedním z nejprominentnějších rysů nového evangelikalismu bylo, že usiloval o přijetí ze strany světa a snažil se získat si intelektuální respekt. Nový kalvinismus je ve svém vkusu, stylu a jednání ještě otevřeněji světský. Nový evangelikalismus přidal k působení církve nepřiměřeně prominentní sociální aktivismus, pozvedaje jej na úroveň evangelizaci. Nový kalvinismus sdílí tento nanejvýš pomýlený a nebiblický cíl.

——————————————–

[1] Článek Wikipedie o novém kalvinismu, http://en.wikipedia.org/wiki/ New_Calvinism.

[2] Collin Hansen: Young, Restless, Reformed: A Journalist’s Journey with the New Calvinistst, Crossway Books, 2008, str. 20 [Mladí, neklidní, reformovaní: Novinářovo putování s novými kalvinisty].

[3] Tamtéž, str. 22.

[4] Tamtéž, str. 24.

[5] Tamtéž, str. 99.

[6] Tamtéž, str. 103.

[7] Tamtéž. Doporučení na první straně.

[8] „The Merger of Calvinism with Worldliness“: Sword & Trowel, 2009, č. 1, od Dr. Petera Masterse, Metropolitan Tabernacle, Londýn [Sloučení kalvinismu se světskostí].

[9] Christianity Today, “Gospel Coalition: New group of high-profile pastors seeks return to evangelical consensus”, Collin Hansen, 25. května 2007 [Koalice evangelia: nová skupina význačných kazatelů se chce navrátit k evangelikálnímu konsensu].

[10] The Gospel Coalition, Foundation documents, Theological vision for ministry, ‘The doing of justice and mercy’, http: // thegospelcoalition.org /about/Foundation-documents/vision/. [Koalice evangelia, Dokumenty nadace, Teologická vize služby, „Činění spravedlnosti a milosrdenství].

[11] Tamtéž. ‘The contextualization issue’ [Záležitost kontextualizace].

[12] Internetová stránka The Gospel Coalition: “The Hip-hop Opportunity, Collin Hansen, 10. listopadu 2010. [Příležitost hip-hopu].

[13] Christianity Today: ‘Spotlight: Reformed Rap a Hip-hop’, únor 2011 [Zaostřeno: Reformovaný rap a hip-hop].

——————————————–

Dr. E. S. Williams byl po moho let ředitelem sekce veřejného zdraví [Director of Public Health] ve Zdravotnickém úřadu v londýnské městské části Croydon [Croydon Health Authority]. Je autorem knihy Kristus nebo terapie? a mnoha vědeckých článků v lékařských časopisech. Je členem Spurgeonova sboru Metropolitan Tabernacle.

Přidej komentář:

(Upozorňujeme přispěvatele, že vzhledem k množství spamu s pochybnými odkazy jde každý příspěvek s odkazem automaticky do koše. Děkujeme za pochopení.)

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Předchozí příspěvek: