Google

Poznámka ke dnům Lotovým

Datum:Červenec 20, 2020
Komentáře
Přidej

Když Pán Ježíš Kristus varoval své učedníky a potažmo nás všechny ohledně nebezpečných časů, které nastanou před Jeho druhým příchodem, srovnal je se situací, jaká panovala v době Noé a Lota. „A jakož se dálo za dnů Noé, tak bude i za dnů Syna člověka. Jedli, pili, ženili se, vdávaly se až do toho dne, v kterémž Noé všel do korábu; i přišla potopa, a zahladila všecky. A též podobně, jakž se dálo ve dnech Lotových: Jedli, pili, kupovali, prodávali, štěpovali, stavěli. Ale dne toho, když vyšel Lot z Sodomy, dštil ohněm a sirou s nebe, a zahladil všecky“ (Lk. 17:26-29).

Oba žili v době přicházejícího soudu a oba patřili k těm nepočetným, jenž ze všeobecné zkázy unikli. A oba se museli vyrovnávat s narůstající bezbožností, kdy v majoritní společnosti nebyl nikdo, jehož myšlení srdce by nebylo než zlé po všechen čas. S ohledem na hloubku a bohatost obsahu daných veršů bychom o nich mohli hovořit velmi dlouho z různých úhlů; jen těžko bychom slova Spasitele mohli vyčerpat tak, že už by k nim nebylo dále co říci. Přinejmenším je nutné si je stále opakovat, protože i kdybychom je snad z teoretického hlediska rozebrali dostatečně, stále nám bude mnoho chybět v tom, abychom si je řádně uložili ve svých srdcích. Nyní nám jde však o jeden drobný detail.

Dny Lotovy a Noé se bezpochyby v mnohém podobaly, určitě v tom základním, tj. bezstarostností a zaujetím lidí pouhými časnými záležitostmi, bez zvažování věcí věčnosti a blízkosti spravedlivého soudu Božího. To je hlavní myšlenka a důraz. Nicméně popis Páně není identický – za dob Noé čteme, že se lidé ženili a vdávaly, zatímco v souvislosti s časy Lotovými již ne. Nemusíme z toho nutně dovozovat, že by v té době a na onom místě nedocházelo vůbec k žádným svatbám; Spasiteli šlo bezpochyby o vystihnutí obecných trendů, které přirozeně nemusely platit ve 100% případů. Rozdíl byl však zřejmě patrný. V době Lotově manželství zřejmě nebylo v kurzu, a to významněji, než za Noého.

Tento závěr má dva aspekty, první z nich nepochybně značně negativní. Boží Slovo jasně říká, že má být „poctivéť u všech manželství a lože nepoškvrněné“ (Žd.13:4). Manželství byla instituce ustavená samotným Hospodinem již v ráji, před pádem, a jako taková se má těšit vysoké úctě lidu Božího – a správně i celé společnosti, jakkoliv se to dnes vůbec neděje. Pán Bůh ostatně nenávidí rozvod a člověk nemá rozlučovat, co On sám spojil. Proto, jak pravil Boží služebník J. C. Ryle, tam, kde je manželství pošlapáno a zneváženo, pravá víra nikdy dobře neprosperuje, a naopak, duchovní probuzení vede i k obnovení úcty k manželství v celé komunitě. Pravdivost těchto slov zakoušíme nyní na vlastní kůži, kdy rozvodovost a soužití ve smilstvu dosahují závratných rozměrů, a naopak zájem o věci Boží je na bodu mrazu. Vskutku se v tomto velmi naše doba podobá dnům Lotovým.

Je zde však ještě druhý aspekt věci, který můžeme snadno pominout. Lot žil v Sodomě, jejíž obyvatelé pro svou zvrácenost dali biblické jméno homosexualitě – sodomie. Přesto se tito sodomité mezi sebou neženili a nevdávaly. Sami vůči sobě páchali ohavnosti, za což poté nesli spravedlivý trest svého vzbouření se vůči řádům Božím i přirozenosti samé. Ale nenapadlo je tuto ohavnost rozšířit i na manželství – na rozdíl od dnešních lidí, kteří ve své domnělé moudrosti v tomto překonali všechny své předky. „Měvše se za moudré, blázny učiněni jsou“ (Řím. 1:22).

Hřích sodomských byl nesmírný, ale pořád nedosahoval míry převrácenosti naši doby, která jej opakuje, a nadto „povyšuje“ na novou úroveň. Můžeme říci, že hřích naší doby je dvojnásobný, protože sodomité nečiní převráceně „jen“ vůči sami sobě, ale i vůči Boží institucí manželství. Jestliže soudu Božímu neunikli oni, jejichž hřích byl v jistém ohledu menší (nakolik lze spojení „menší hřích“ o sodomii vůbec použít), jak mu bude moci uniknout naše společnost?

O Lotovi, který mezi Sodomskými žil, toho nemůžeme říci příliš mnoho pozitivního, protože v tom městě neměl co dělat, ba, neměl se k němu ani přiblížit se svými stany, jak zpočátku učinil (Gn. 13:12). Ale jedno dobré svědectví mu Duch svatý v Písmu dává: hřích okolo něj mu nebyl jedno: „A spravedlivého Lota, těch nešlechetníků prostopašným obcováním ztrápeného, vytrhl“ (2. Pt. 2:7). Lotova ztrápenost byla znamením jeho sice bídné a zkompromisované, ale přesto víry, pro kterou byl z nepochopitelné milosti Boží zachráněn ze všeobecné záhuby. Proto byl zachován, podobně jako věrní Izraelité, o kterých prorokoval Ezechiel:„I řekl jemu Hospodin: Přejdi prostředkem města, prostředkem Jeruzaléma, a znamenej znamením na čelích muže ty, kteříž vzdychají a naříkají nade všemi ohavnostmi dějícími se u prostřed něho. Oněmno pak řekl tak, že jsem slyšel: Projděte skrze město za ním, a bíte; neodpouštějž oko vaše, aniž se slitovávejte. Starce, mládence i pannu, maličké i ženy mordujte do vyhubení, ale ke všelikému muži, na němž by bylo znamení, nepřistupujte“ (Ez. 9:4-6). Mimochodem, slovo „ohavnosti“ je v tomto oddílu stejné jako to, které Písmo používá pro popis hříchu sodomie (Lv. 18:22).

Máme toto znamení na svých čelech, jako měl svého času Lot, přes všechnu svou bídu? Trápí nás pošlapávání manželství, které u nás má být v největší poctivosti? Pokud ne, jak si budeme moci činit naději, že nás Pán z tohoto věku zlého vytrhne jako Lota? Ano, neříkáme, že úcta k biblickému manželství je neomylným znakem znovuzrozených; bezpochyby ji sdílejí i mnozí, kteří spásné poznání Mesiáše nemají, včetně mnohých římských katolíků. Ale co říci o těch, kteří nevzdychají a toto převrácení manželství jim nijak nevadí – a ba, co o těch, kteří se na něm ještě aktivně podílejí? Snad jen: běda!

Kéž to tak s námi není, a kéž napodobujeme tu jednu dobrou věc na Lotovi, když už nemůžeme ze světa utéci a zcela se vyhnout rozrůstající se vzpouře vůči Hospodinu, ve které lidé říkají dobrému zlé a zlému dobré, bílému černé a černému bílé. Svět ve zlém leží a v určeném čase na něj dopadne Boží soud; proto je tím více, čím se ten den blíží, potřebí, aby lid Hospodinův od Něj obdržel znamení na svých čelech, když z lásky ke svatosti a úsilí pro slávu Boží budeme vzdychat a stát proti všem ohavnostem, které se dějí uprostřed naší společnosti, a žel, i viditelné církve.

Přidej komentář:

(Upozorňujeme přispěvatele, že vzhledem k množství spamu s pochybnými odkazy jde každý příspěvek s odkazem automaticky do koše. Děkujeme za pochopení.)

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.