Google

Jan Karafiát: Mistr Jan Hus

Datum:Červen 11, 2015
Komentáře
Přidej

S přibližujícím se významným, šestistým výročím upálení mistra Jana Husa se mysle lidí, a křesťanů zvlášť, čím dál více zaobírají tímto velkým mužem Božím, kterého si Hospodin mocně použil pro své svaté a podivuhodné záměry, když mu ve své svrchované milosti dal skrze působení Ducha Svatého převzal po Johnu Wycliffovi korouhev evangelia, aby ji vyzdvihl pro Jeho pravdu, a je to jen dobře. Apoštol nás coby Boží lid vyzývá, abychom zpomínali na vůdce naše, kteříž nám mluvili Slovo Boží, a abychom spatřujíce, jaký byl cíl jejich směřování, následovali jejich víry. Ač Mistr Jan Hus nebyl mužem dokonalým a v některých oblastech mu nebylo dáno dospět k takovém poznání pravdy, k jakému dospěl před ním již zmíněný Wycliff a za sto let po Husovi Luther a další reformátoři, jeho srdce, víra, oddanost a poslušnost svému Pánu, který ho vykoupil svou drahocennou a neporušitelnou krví, musí být každému pravému křesťanu bez výjimky příkladem a povzbuzením.

Pokud jde o všechna různá hodnocení a zamyšlení nad Husovou osobností a historickým významem, neměl by mezi nimi zapadnout spis evangelického kazatele Jana Karafiáta (1846-1929), známého ponejvíce jako autora krásné knihy pro děti Broučci. Jan Karafiát se narodil v Jimramově do evangelické rodiny s celkem deseti dětmi. Po gymnáziu se začal věnovat bohosloví, které studoval celkem na třech místech, v Bonnu, Berlíně a ve Vídni. V té době se seznámil s nizozemským reformovaným sborem v Elberfeldu (nyní součást Wuppertalu), který na něj velmi zapůsobil svou živostí, která byla ovšem pevně spojená s důslednou biblickou kázní a pevným stáním v reformovaném učení. Tím se potom vyznačovaly i postoje Karafiátovy. Po dokončení studií nějakou dobu působil jako vikář v Roudnici, ale v roce 1871 odjel do Edinburgu, kde studoval na tamním semináři Svobodné církve skotské (Free Church of Scotland), kde byl rovněž osloven a ovlivněn příkladem tamních zbožných, oddělených a posvěcených presbyteriánů. Posléze v roce 1875 nastoupil na místo faráře v Hrubé Lhotě. Po dvaceti letech se odebral do Prahy, kde od roku 1905 usilovně pracoval na náročné revizi Bible kralické, kterou dokončil v roce 1915. Na tisku se dohodl s londýnskou Biblickou společností; vytištěné revidované Bible se do Čech kvůli válce nicméně dostaly až v roce 1919.

Literární tvorba Jana Karafiáta nicméně nezahrnuje jen Broučky a revizi Bible kralické, jakkoliv jsou tato díla nejvýznamnější. Dlouhou dobu vydával periodikum Reformované listy, jejichž celý obsah tvořil sám. Mimoto vydal některá svá kázání, paměti, reformovaný zpěvník a katechismus. Knížečku Mistr Jan Hus sepsal někdy v době, kdy byl ve Skotsku; podnět k tomu ostatně dali bratří ze Svobodné církve, kteří si přáli pro české evangelíky, na které měli úzké vazby, připravit dílo o mistru Janu Husovi, které by jim sloužilo jako evangelizační materiál. Na této publikaci pracoval necelé dva měsíce, a kniha byla poté vydána v roce 1872.

Karafiát Husa představuje zejména jako muže Božího, muže víry, který stavěl na Písmu svatém, a také jako velikána dějin. V šesti kapitolách posléze rozepisuje, v čem byl Hus velikán jako člověk, jako Čech, jako mistr – tedy učenec – a jako kněz, kazatel a reformátor. Poukazuje zejména na Husův ryzí mravní charakter jako na to nejdůležitější, jako na to, co z něj učinilo vskutku velikána, byť by jej třebas podle jiných standardů mnozí převyšovali. (Zde Karafiát poukazuje třeba na to, že Hus coby mistr svobodných učení nebyl žádným velikým systematickým myslitelem – jistě ne takovým, jako byl třeba před ním Wycliff nebo po něm Kalvín – nicméně i coby mistr byl Hus velikánem pro onen duchovní život shůry, který v něm zažehl Duch Svatý, a proto je i jeho bohosloví, třebas ne bez chyb, mocné; neboť, jak píše Karafiát, „jeho bohosloví jest život co do obsahu, a Písmo svaté co do formy.“)

Karafiát při svém představení Husovy osobnosti míří již podle zadání zejména na neobrácené krajany, kteří už tehdy – jako mnozí dnes – vůči tomuto Božímu muži vyjadřovali veliký respekt a uznání, ale pořádně nevěděli nebo si neuvědomovali, za čím on sám vlastně stál, natožpak aby usilovali jej v čemkoli následovat. „S Husem se tropí modlářství, ne proto, že to byl muž Boží, ale právě proto, že nikdo nepomyslí, že, čím Hus byl, a co vykonal, nebyl tím a nevykonal to sám ze sebe, nýbrž co muž Boží,” píše k tomu evangelický kazatel. “Aj, náš Hus, jaký to velikán!’“ – Jenom škoda, že jest tak veliký právě v tom, čemuž ty nerozumíš. Člověče, nejdřív číst a číst, co Hus čítal, a zkoumat a zkoušet, co Hus zkoušel a zakoušel, a pak Husa chval anebo, budeš-li moci, třeba haň. Na jeviště jej pak jistě nepovlečeš.”

Kéž by proto Pán slávy ze své milosti dal, aby se v našem národě nalezlo co nejvíce těch, kteří by četli, co Hus čítal, to jest Písmo svaté, a zakoušeli, co Hus zakoušel, to jest milost a působení Boží v životě, a aby to platilo i pro nás. A v tom nám může být tato kniha Jana Karafiáta vzácným povzbuzením a podporou.

Mistr Jan Hus (PDF, 341 kB)

Přidej komentář:

(Upozorňujeme přispěvatele, že vzhledem k množství spamu s pochybnými odkazy jde každý příspěvek s odkazem automaticky do koše. Děkujeme za pochopení.)

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.