Hlas synů Izacharových

Erasmus Rotterdamský byl zvláštní postavou historie reformace. I když ho v žádném případě nemůžeme nazvat reformátorem, přesto v jistém smyslu stál rozkročen mezi Římem a nově vzniklým protestantským hnutím. To neznamená, že by jej podporoval – byť v něčem k němu choval sympatie, neboť měl své výhrady i vůči papežství. Luther s ním však přesto vedl ostré polemiky, napsal proti němu i knihu O nesvobodné vůli a měl pro něj…

Jozue, když na něj po Mojžíšově smrti plně dolehla odpovědnost za dovedení Božího lidu do Kanánu a dobytí jej, dostal od Hospodina příkaz, který jej měl provázet celým životem: „Neodejdeť kniha zákona tohoto od úst tvých, ale přemyšlovati budeš o něm dnem i nocí, abys ostříhal [a] činil všecko podlé toho, což psáno jest v něm; nebo tehdáž šťastný budeš na cestách svých, a tehdáž opatrný budeš“ (Joz. 1:8). Ve…

V celém západním světě již dlouho vidíme stejný trend, který se liší jen v míře, v jaké postupuje dopředu a kam již dosáhl – a to postupné vyprazdňování lavic ve sborech. Žijeme v době, kdy lidé jako ve dnech Lotových jedí, pijí, kupují, prodávají, štěpují a stavějí, jak předpověděl Pán Ježíš, ale na věci věčnosti pro ty všechny věci ani nevzdechnou. Jelikož ve vzkříšení z mrtvých, i spravedlivých i nespravedlivých,…

Boží lid by měl být rozvažujícím lidem. Jejich znakem je, že v zákoně Hospodinově přemýšlí dnem i nocí. Každého bdění nočního přemýšlí o svém Bohu. Rozpomínají se na dny předešlé, a rozvažují všecky skutky Hospodinovy, a rozjímají nad dílem rukou Jeho. Toto rozjímání by se mělo vztahovat i na jejich dobu, kde se nyní nachází církev i svět, jak se sem dostali a kam budou zřejmě směřovat dále. Pán Bůh…

S rozmachem nejprve letničního a později charismatického hnutí se v církvích všech směrů v posledních sto letech nebývale rozšířil kontinualismus, tedy teologický názor, podle kterého jsou proroctví a zázraky (konané skrze lidské prostředníky jako za dob apoštolů) dostupné i pro dnešní církev. Tento pohled převládl i mezi evangelikály a reformovanými, ač historicky byli protestanté cessacionisty, to znamená, že zastávali postoj, že proroctví a moc činit zázraky dával Pán Bůh do…

Pán Ježíš prohlásil běda nad farizeji, kteří vzdělávali, budovali hroby prorokům a ozdobovali hroby spravedlivých coby vyjádření jejich úcty a vážnosti vůči těm velikým mužům Božím, protože svým postojem vůči Němu dokazovali, že ve skutečnosti byli stejní jako ti, kteří ty proroky minulosti pronásledovali a odporovali jim. Farizeové nevěděli, za čím jim obdivovaní proroci skutečně stáli a co hlásali. Prorokovali o přicházejícím Mesiáši, kázali proti hříchu Izraele a volali ku…

„Blahoslavený, kdož pochytí dítky tvé a o skálu je rozrážeti bude“ (Žalm 137:9). Pán Ježíš na začátku své veřejné služby v synagoze povrdil slova proroka Izaiáše, že byl poslán kázati evangelium chudým a uzdravovati zkroušené srdcem, zvěstovati jatým propuštění a slepým vidění, a propustiti soužené v svobodu, a zvěstovati léto Páně vzácné. A to vskutku činil; nicméně ne vždy byla Jeho slova lidem příjemná a lehce stravitelná. Při jedné příležitosti…

Posledních pět let života kazatele evangelia a vzácného služebníka Pána Ježíše Krista, Charlese Haddona Spurgeona, jej provázel nelehký zápas za pravdu Boží v tzv. Dowgrade Controversy (což bychom mohli přeložit jako ‚kontroverze úpadku‘ nebo ‚kontroverze šikmé střechy‘), v níž se postavil proti kompromisu, odklonu a apostázi zejména ve své vlastní baptistické denominaci, ale také v církvi v Anglii obecně. Když asi po půl roce shledal, že britská Baptistická jednota nehodlá…

Ač se situace v dnešní církvi vyvíjí a mění, a pro kompromis dochází k čím dál většímu úpadku, většina vyznávajících evangelikálů by Bibli pořád brala jako Boží Slovo (aspoň doufejme). Jakou roli hraje Bible v praktickém životě církve a nakolik dnes křesťané v praxi staví spíš na různých mimobiblických myšlenkách – jako například na psychologických teoriích – ponechme nyní stranou. Neomylná autorita Bible nebývá však evangelikály výslovně popírána, aspoň ne…

I když je veškeré Písmo, jelikož pochází od stejného Ducha – ve všech svých částech stejně inspirované a neomylné, a užitečné k učení, k trestání, k napravování a správě, neznamená to nicméně, že by všechny části byly stejně význačné a zásobovaly duši nebeskou mannou ve stejném měřítku. Z úvodních kapitol 1. Paralipomenon jistě nenačerpáme tolik jako třeba z listu Efezským. Žádná část Bible není zbytečná, ale některé jsou přeci jen…