Hlas synů Izacharových

Konzervativní učenci se vesměs shodují, že kniha Job je jednou z nejstarších knih Bible vůbec, po Pentateuchu snad vůbec nejstarší. Svým obsahem je bohatá a hutná; každý křesťan z ní ostatně jistě slyšel nejedno kázání. Je však škoda, že většinou jen z prvních a posledních kapitol. Ne, že by tyto kapitoly nebyly krásné a výjimečné; příklad Jobovy pokory a poddanosti Hospodinu I v nejtěžších zkouškách je vzácný a není nepatřičné…

Charles Spurgeon do svého obsáhlého komentáře na Žalmy, nazvaném Treasury of David (Davidova pokladnice) zařazoval také zvláštního pozoru hodné a mimořádné úryvky z děl a komentářů jiných kazatelů a Božích mužů buď k Źalmu jako celku, nebo ke konkrétním veršům. Jednou z velmi zajímavých a vskutku vzácných pasáží je jakési shrnutí celého 37. Žalmu puritánem Nicholasem Byfieldem. Tento Žalm obecně ukazuje pravým věřícím, jak se vyrovnat se skutečností, že bezbožníci…

I když je veškeré Písmo, jelikož pochází od stejného Ducha – ve všech svých částech stejně inspirované a neomylné, a užitečné k učení, k trestání, k napravování a správě, neznamená to nicméně, že by všechny části byly stejně význačné a zásobovaly duši nebeskou mannou ve stejném měřítku. Z úvodních kapitol 1. Paralipomenon jistě nenačerpáme tolik jako třeba z listu Efezským. Žádná část Bible není zbytečná, ale některé jsou přeci jen…

Kniha Ester je jedinou knihou v Bibli, která vůbec nezmiňuje Pána Boha. Hospodina v ní ovšem přesto můžeme vidět v každé kapitole – byť jaksi „za oponou“ – jak podivuhodně řídil všechny události, ať už zlé či dobré, pro moudré a svaté záměry. Tato kniha je tak velikou učebnicí Boží prozřetelnosti, a z toho důvodu v ní také o Pánu Bohu výslovně nečteme. Když se něco přihodí nám, nezjeví se…

Dnes, 22. června, uplynulo již 300 let od smrti kazatele evangelia a vykladače Písma Matthewa Henryho, jednoho z reků víry a muže Božího, kterého si Duch Svatý mimořádným způsobem použil a dodnes skrze jeho dílo používá. Směle o něm tedy můžeme říci, že ač umřev, ještě mluví. List Židům nás napomíná, abychom zpomínali na vůdce své, kteříž nám mluvili Slovo Boží, jejichžto obcování jaký byl cíl, spatřujíce, následovali víry jejich…

V prvním článku ze série Perly Matthewa Henryho, kterým byl představen obsáhlý a požehnaný komentář tohoto Božího muže, byl citován kazatel evangelia Charles Spurgeon, který o něm napsal, že Matthew Henry „…najde užitečné věci v každém oddíle, ze všech vyvozuje nanejvýš praktické a uvážlivé lekce.“ Pro ilustraci jsem se tedy rozhodl zde předložit jeho komentář ke 36. kapitole Genesis, která obsahuje rodokmen Ezaua, ze kterého vzešli Idumejší. Rodokmeny patří obvykle…

Když bychom dělali seznam nejoblíbenějších biblických komentářů (aspoň v anglosaských zemích), v žádném případě bychom nemohli opomenout obsáhlý komentář anglického presbyterního kazatele Matthewa Henryho (1662-1714), který je s velikým užitkem používán zástupem kazatelů i ostatních křesťanů z různých denominací již po 300 let. Chci v tomto článku čtenářům předložit jednu z mnoha výtečných pasáží, která mě velmi oslovila, aby mohlo více lidí rozvažovat a čerpat z myšlenek tohoto velikána víry…

Píseň Šalamounova je jedna z biblických knih, se kterými si většina věřících neví příliš rady. Moc se z ní nekáže, moc se nevykládá, moc se jí křesťané nezabývají. Dostanou-li k ní v rámci četby Písma na pokračování, nezbývá jim, než číst a nechápat. Je nicméně zajímavé, že mnozí by zároveň odmítali duchovní výklad této knihy, který naši předci ve víře považovali za samozřejmý. V knize viděli obraz lásky Pána Ježíše…