Hlas synů Izacharových

„Usilujíce zachovávati jednotu Ducha v svazku pokoje“ (Efezským 4:3). Nelze popřít, že téma jednoty mezi křesťany v posledním století v církvích a sborech velmi rezonuje. Slova z velekněžské modlitby Pána Ježíše „aby všickni jedno byli“ patří v kontextu ekumenických snah k nejcitovanějším. Úsilí dnešních křesťanů po jednotě má však mnohé nedostatky, ať už máme na mysli jednotu sborovou, denominační nebo mezidenominační. Jelikož však v jejich myslích má jednota přednost před…

Hospodin ve svém Slově osvědčuje, že není jako člověk a že neposuzuje věci jako my: „Nejsouť zajisté myšlení má jako myšlení vaše, ani cesty vaše jako cesty mé, praví Hospodin, ale jakož vyšší jsou nebes a než země, tak převyšují cesty mé cesty vaše, a myšlení má myšlení vaše“ (Iz. 55:8-9). Je vzácné, že to říká především v kontextu Jeho ochoty odpustit těm, jenž činí pokání; ta slova však vyjadřují…

Poznámky k otevřenému dopisu matky dvou sodomitských synů, adresovaného Jimu Wellsovi. Písmo svaté obsahuje tolik varování proti falešným prorokům a tak jasná proroctví o odpadnutí, které má přijít, že křesťané žádné doby nemohli a nemohou mít výmluvu, že o tomto nebezpečí nevěděli. Už Timoteus měl vědět, že „přijde čas, že zdravého učení [lidé] nebudou trpěti, ale majíce svrablavé uši, podlé svých vlastních žádostí shromažďovati sami sobě budou učitele“ (2. Tim….

Apoštol Pavel své epištoly často rozvrhl na dvě části (byť ne nutně stejně dlouhé), přičemž v první vysvětloval doktríny a ve druhé se zaobíral jejich praktickou aplikací. To vidíme například v listu Římanům nebo Efezským. Je to dobrý vzor, který můžeme následovat. Proto poté, co jsme si vyložili verš po verši oddíl z 1. Korintským 11. kapitoly o pokrývkách hlavy, co jím chtěl apoštol Korintským sdělit, nám ještě zbývá se zaměřit,…

Články, které se zabývají problematikou, na kterou jsou různé názory, často uvádíme s tím, že se jedná o kontroverzní problematiku. V případě pokrývek hlavy ženami v rámci bohoslužeb to ovšem skoro ani říci nelze, protože v praxi zde žádný spor vlastně není. Dnešní křesťané s touto otázkou v drtivé většině případů už nezápasí, protože to mají ve svých očích vyřešené: jedná se jen o kulturní zvyk prvních křesťanů, který v…

Boží lid by měl být rozvažujícím lidem. Jejich znakem je, že v zákoně Hospodinově přemýšlí dnem i nocí. Každého bdění nočního přemýšlí o svém Bohu. Rozpomínají se na dny předešlé, a rozvažují všecky skutky Hospodinovy, a rozjímají nad dílem rukou Jeho. Toto rozjímání by se mělo vztahovat i na jejich dobu, kde se nyní nachází církev i svět, jak se sem dostali a kam budou zřejmě směřovat dále. Pán Bůh…

Jednou z charakteristik moderního člověka je, že nerad slyší, když mu někdo říká, co má dělat a čemu věřit. „Mě nebude nikdo poučovat“, je postoj mnohých lidí. Že tomu tak je s lidmi světskými, nevěřícími, neobrácenými, není nijak překvapivé, neboť, jak osvědčuje Žalmista, „otočeni jsou pýchou jako halží“ (Žalm 73:6). Tak tomu bylo s každým, i s námi, křesťany, než jsme se Boží mocí a z Jeho milosti mohli obrátit…

Oddíl o mase obětovaném modlám patří v dnešní době mezi docela známé a v praxi rovněž poměrně významné texty. Povědomí o něm mívají i křesťané, co jinak z Bible tolik neznají. Je tomu zejména proto, že když se vyskytne nějaká kontroverzní otázka, zda křesťané mohou nebo nemohou činit to či ono, často se prohlásí – a to hlavně v novoevangelikálních kruzích – že se jedná o příklad analogický masu obětovanému modlám,…

Na podporu moderní „křesťanské“ hudby, která za poslední desetiletí zaplavila církve všech směrů a vyznání, která se tak intenzivně inspirovala světskými hudebními styly, popem, rockem i všemožnými jinými žánry, se používají různé argumenty, od odvolávání se na to, že spory o formy uctívání jsou vlastně jen otázka kultury nebo osobního vkusu, přes poukazování na údajné bubny v Žalmích (když se jimi ve skutečnosti míní spíše tamburíny, než moderní bubnové soupravy)…

Tehdy Ježíš veden jest na poušť od Ducha, aby pokoušín byl od ďábla“ (Matouš 4:1). Evangelium je dobrou zprávou o milosti Boží, učiněné nám v Pánu Ježíši Kristu na kříži, kde On umíral zástupně za hříšníky, když snášel spravedlivý Boží trest místo těch, které vykoupil. „Ještotě on nemoci naše vzal, a bolesti naše vlastní on nesl. (…) On pak raněn jest pro přestoupení naše, potřín pro nepravosti naše“ (Iz. 53:4-5)…