Hlas synů Izacharových

Boží lid by měl být rozvažujícím lidem. Jejich znakem je, že v zákoně Hospodinově přemýšlí dnem i nocí. Každého bdění nočního přemýšlí o svém Bohu. Rozpomínají se na dny předešlé, a rozvažují všecky skutky Hospodinovy, a rozjímají nad dílem rukou Jeho. Toto rozjímání by se mělo vztahovat i na jejich dobu, kde se nyní nachází církev i svět, jak se sem dostali a kam budou zřejmě směřovat dále. Pán Bůh…

Jednou z charakteristik moderního člověka je, že nerad slyší, když mu někdo říká, co má dělat a čemu věřit. „Mě nebude nikdo poučovat“, je postoj mnohých lidí. Že tomu tak je s lidmi světskými, nevěřícími, neobrácenými, není nijak překvapivé, neboť, jak osvědčuje Žalmista, „otočeni jsou pýchou jako halží“ (Žalm 73:6). Tak tomu bylo s každým, i s námi, křesťany, než jsme se Boží mocí a z Jeho milosti mohli obrátit…

Oddíl o mase obětovaném modlám patří v dnešní době mezi docela známé a v praxi rovněž poměrně významné texty. Povědomí o něm mívají i křesťané, co jinak z Bible tolik neznají. Je tomu zejména proto, že když se vyskytne nějaká kontroverzní otázka, zda křesťané mohou nebo nemohou činit to či ono, často se prohlásí – a to hlavně v novoevangelikálních kruzích – že se jedná o příklad analogický masu obětovanému modlám,…

Na podporu moderní „křesťanské“ hudby, která za poslední desetiletí zaplavila církve všech směrů a vyznání, která se tak intenzivně inspirovala světskými hudebními styly, popem, rockem i všemožnými jinými žánry, se používají různé argumenty, od odvolávání se na to, že spory o formy uctívání jsou vlastně jen otázka kultury nebo osobního vkusu, přes poukazování na údajné bubny v Žalmích (když se jimi ve skutečnosti míní spíše tamburíny, než moderní bubnové soupravy)…

Tehdy Ježíš veden jest na poušť od Ducha, aby pokoušín byl od ďábla“ (Matouš 4:1). Evangelium je dobrou zprávou o milosti Boží, učiněné nám v Pánu Ježíši Kristu na kříži, kde On umíral zástupně za hříšníky, když snášel spravedlivý Boží trest místo těch, které vykoupil. „Ještotě on nemoci naše vzal, a bolesti naše vlastní on nesl. (…) On pak raněn jest pro přestoupení naše, potřín pro nepravosti naše“ (Iz. 53:4-5)…

Vztahem Božího lidu ke kultuře okolo něj a toho, nakolik může přejímat kulturu – totiž kulturu v užším pojetí, zejména hudbu – vytvořenou lidmi ze světa, jsme se zabývali již ve dvou článcích, které odpovídaly na rozšířený podpůrný argument pro toto přejímání, totiž že když se přebírá jenom kultura, tak to nevadí, protože kultura je v jádru neutrální. Jeden článek se tímto argumentem zabýval obecněji, druhý konkrétněji se zvláštním zaměřením…

Od pádu komunismu a otevření hranic, kdy se naše země plně otevřela všem západním vlivům, které do té doby přicházely jen omezeně, se „křesťanská“ rocková hudba v českých církvích nebývale rozšířila a mnohde takřka zabydlela. Na námitky, že se tím Boží lid proti slovům Písma přizpůsobuje světu, se odpovídalo, že se jedná toliko o držení krok s naší kulturou. Proměnám okolní kultury se přeci církev přizpůsobovala vždycky (např. dnes nenosíme…

Jedním z častých argumentů uváděných na podporu moderní křesťanské hudby, včetně „pokřesťanštěných“ verzích rocku, metalu, hip-hopu a podobných stylů, je, že to je jenom záležitost kulturní. Jsou zde nějaké základní principy, které se nemění, ale jejich kulturní „vnější obal“ se mění s místem a dobou; vždyť i v biblických dobách se lidé oblékali jinak, měli jinou hudbu, jiné zvyky a podobně. Na těchto věcech tedy nemáme bazírovat a můžeme v…

„Nebudeš nenáviděti bratra svého v srdci svém.“ (Leviticus 19:17) Apoštol Pavel varoval Timotea, že v posledních dnech nastanou časové nebezpeční. V historii církve již nastaly velmi zlé časy takřka všeobecného úpadku, kdy ustydla láska mnohých a kdy vztahy mezi křesťany ani zdaleka nereflektovaly tu lásku, podle které – jak řekl Spasitel – svět pozná Jeho pravé učedníky. V málokterých dobách se ovšem mezi vyznávajícími evangelikálními křesťany, kteří by se hlásili…

Ač se situace v dnešní církvi vyvíjí a mění, a pro kompromis dochází k čím dál většímu úpadku, většina vyznávajících evangelikálů by Bibli pořád brala jako Boží Slovo (aspoň doufejme). Jakou roli hraje Bible v praktickém životě církve a nakolik dnes křesťané v praxi staví spíš na různých mimobiblických myšlenkách – jako například na psychologických teoriích – ponechme nyní stranou. Neomylná autorita Bible nebývá však evangelikály výslovně popírána, aspoň ne…