Hlas synů Izacharových

Jedním z častých argumentů uváděných na podporu moderní křesťanské hudby, včetně „pokřesťanštěných“ verzích rocku, metalu, hip-hopu a podobných stylů, je, že to je jenom záležitost kulturní. Jsou zde nějaké základní principy, které se nemění, ale jejich kulturní „vnější obal“ se mění s místem a dobou; vždyť i v biblických dobách se lidé oblékali jinak, měli jinou hudbu, jiné zvyky a podobně. Na těchto věcech tedy nemáme bazírovat a můžeme v…

„Nebudeš nenáviděti bratra svého v srdci svém.“ (Leviticus 19:17) Apoštol Pavel varoval Timotea, že v posledních dnech nastanou časové nebezpeční. V historii církve již nastaly velmi zlé časy takřka všeobecného úpadku, kdy ustydla láska mnohých a kdy vztahy mezi křesťany ani zdaleka nereflektovaly tu lásku, podle které – jak řekl Spasitel – svět pozná Jeho pravé učedníky. V málokterých dobách se ovšem mezi vyznávajícími evangelikálními křesťany, kteří by se hlásili…

Ač se situace v dnešní církvi vyvíjí a mění, a pro kompromis dochází k čím dál většímu úpadku, většina vyznávajících evangelikálů by Bibli pořád brala jako Boží Slovo (aspoň doufejme). Jakou roli hraje Bible v praktickém životě církve a nakolik dnes křesťané v praxi staví spíš na různých mimobiblických myšlenkách – jako například na psychologických teoriích – ponechme nyní stranou. Neomylná autorita Bible nebývá však evangelikály výslovně popírána, aspoň ne…

„Nesuďte, abyste nebyli souzeni.“ (Matouš 7:1) „Suďte spravedlivým soudem.“ (Jan 7:24) Slova Pána Ježíše Krista z kázání na hoře o souzení jsou dozajista jedny z nejcitovanějších z celé Bible. Znají je i nevěřící, a vyznávající křesťané je často užívají. Pro některé se jedná dokonce o nejoblíbenější verš, řekli bychom – alespoň dle toho, jak často jej citují oproti jiným veršům Písma. Pro mnohé se stal štítem a pavézou proti takřka…

V předchozích článcích zabývajících se glosolálií a biblickým darem jazyků bylo předesíláno, že celou záležitost nelze uzavřít a definitivně vyřešit bez toho, aniž by byla rozebrána 14. kapitola 1. listu Korintským. Tento oddíl – či spíše pár vytržených veršíků v něm – používají charismatici na obhajobu svého nesrozumitelného modlení se v jazycích nejvíce. Proto se na něj tento článek specificky zaměří, a to s ohledem na články předchozí (zde a…

Předchozí článek, který se zabýval fenoménem tzv. glosoálie, který se za posledních 100 let zejména s rozšířením charismatického hnutí nebývale rozšířil do všech denominací, předložil některé argumenty obecnější rázu, proč je celé pojetí modlitebních extatických nebeských jazyků přinejmenším sporné a pochybné. Nicméně žádná otázka křesťanské doktríny i praxe nemůže být definitivně rozřešena a uzavřena bez řádného zkoumání Písma svatého, které je jedinou a konečnou autoritou. Tento článek tak na předchozí…

Ačkoliv se tzv. glosolálie zdaleka nevyskytla poprvé v Azusa Street v roce 1906, kde začalo moderní letniční hnutí, od té doby se tento fenomén vskutku nebývale rozšířil a zaplavil všechny denominace bez rozdílu, římskokatolickou církev nevyjímaje. Glosolálie je extatické mluvení v naprosto neznámém jazyce – podle charismatického učení (zejména) v jazyce nebeském. Mezi charismatiky je glosolálie ztotožněna s darem mluvení v jazycích, a je chápána jednak jako znak “křtu Duchem…

Pán Ježíš Kristus je náš svatý Spasitel, dokonalý Prostředník, Kněz dle řádu Melchisedechova, všemohoucí Král a věčný Bůh, zjevený v těle (1. Tim. 3:16, 1. Jan 5:20). Byl bezhříšný a dokonale naplnil zákon Boží (Mt. 5:17). Jako takový je nám také velikým příkladem, abychom Ho následovali a napodobovali v tomto životě v úsilí o posvěcenost (1. Kor. 11:1, 1. Pt. 2:21) – ne proto, abychom skrze to příkladu dosáhli ospravedlnění,…

Často dnes můžeme v křesťanských kruzích slýchat větu: „Pán Bůh nás přijímá takové, jací jsme.“ (Nebo ještě spíše jen ‚Bůh nás přijímá takové, jací jsme.“) Bývá opakována na různých evangelizacích, aby se zdůraznilo, že k Pánu Ježíši může přijít každý, kdo jen chce a nebude odmítnut, ale nejen tehdy. Zvlášť v duchovním slovníku mladých lidí tato poučka zaujala pevné místo, a u některých jsou na místě obavy, zda nepředstavuje jejich…

Poslední léta se zejména v paracírkevních organizacích – a to i v Čechách – velmi rozmáhá způsob vedení a vyučování nově obrácených skrze pyramidální strukturu. Tím je myšleno, že v zásadě každý zainteresovaný má na starosti jednoho či více křesťanů, kteří jsou „mladší ve víře“, smíme-li to tak říci; když jeho svěřenec, „učedník“, nějakým způsobem vyspěje, dostane na starosti sám někoho nově obráceného, a jeho původní učitel si vezme pod…