Dispenzační vytržení, část 2.
V předchozím článku, který sloužil jako úvod k posouzení otázky pretribulačního vytržení, jsme se ve stručnosti zabývali zejména klíčovým východiskem dispenzacionalismu, totiž kladení striktní dělící čáry mezi starozákonním Izraelem a novozákonní církví. Teorie o vytržení církve před počátkem doby soužení z této dichotomie logicky vychází a dobře bez ní nefunguje.
Jak jsme již uvedli, mylné učení o pretribulačním vytržení není samo o sobě nejpalčivějším problémem, kterému musí současná církev čelit, ani největším nedostatkem dispenzačního teologického schématu – tím je nepochopení správného vztahu mezi zákonem a milosti a z něj plynoucí antinomianismus. Nicméně tím se nyní zabývat nebudeme. Pokud se tyto problémy mají vyřešit, musí se nejprve opustit celé dispenzační schéma a vrátit se k historické, biblické reformované smluvní teologii. To se však realisticky těžko stane, neadresujeme-li otázku pretribulačního vytržení, které je nejznámější součástí celého dispenzacionalismu. Ti v církvi, kteří se příliš aktivně nezajímají o oblast biblických proroctví – dnes majoritně probíranou právě z dispenzačního pohledu – možná z dispenzacionalismu nic jiného než vytržení pořádně neznají. Nebo ne v nějakém detailu.
Dokud bude v myslích křesťanů přežívat tato idea, dispenzacionalismus se všemi jeho omyly bude dál kvést, se všemi důsledky – přes nespornou upřímnost mnohých dispenzacionalistů a jejich snahu vycházet z Písem, jejichž neomylnost uznávají. Proto se na tuto v jistém smyslu klíčovou otázku nyní zaměříme. Čti více…
Dispenzační vytržení, část 1.
Jednou z oblastí biblických studií, která se v dnešní době těší mezi křesťany velké popularitě, jsou věci budoucí, studium proroctví a zejména knihy Zjevení. Tento trend není až tak nový, jak by se mohlo jevit, své počátky měl už poměrně hluboko v 19. století. V něčem je ale nakonec podobný i přístupu učedníků, kteří se sami Mistra ptali, kdy přijde zničení chrámu a jaká budou znamení druhého příchodu Páně a…
Čti více...Jan Amos Komenský: O duchovním zpěvu
O zpěvu lidu Božího a chválení Hospodina má toho Boží Slovo mnoho co říci, a to nejen v Žalmech. Přesto mnozí křesťané, a zejména mladí, k této významné části svatých služeb Páně přistupují bez jejich náležitého zvažování, s domněnkou, že jediným pravidlem křesťana v této oblasti je mít při chválení upřímné srdce – čímž se nemyslí nic víc než prostá subjektivní upřímnost. Ano, Písmo ukazuje, jak je upřímnost v oslavování…
Čti více...Problémy s ekumenickým překladem – poznámky pod čarou
V předchozím článku zabývajícím se Českým ekumenickým překladem jsme se zabývali tím, jak se nevěrecká liberální teologie překladatelů promítla do jimi sepsaných úvodů k biblickým knihám. Skrze ně si ti muži slibovali, že pomohou čtenářům porozumět významu text Písma, ve skutečnosti však mnohé svedli na scestí a zaseli do jejich myslí mnohé pochyby, čímž jim nesmírně duchovně uškodili, ne-li rovnou přivedli ke ztroskotání ve víře. Na rozdíl od moderních falešně…
Čti více...A. W. Pink: Povýšený had, povýšený Kristus
Před nějakou dobu jsme předložili čtenářům vzácný text od Charlese Spurgeona, v němž bez jakýchkoliv omluv a relativizací hlásá ospravedlnění a spásu z pouhé víry, bez spolupůsobení jakýchkoliv lidských skutků či čehokoliv, co je z člověka. Jeho příklad o námořníkovi, kterému jeho kotva nijak nepomůže, dokud ji má na palubě a neshodí ji z lodi do moře, kde ji nevidí, krásně vystihuje podstatu pravé víry, která se cele spoléhá se…
Čti více...John Foxe o posledních chvílích Jana Husa
Mistr Jan Hus, u nějž jsme si před několika lety připomínali významné výročí jeho upálení, je dost možná vůbec světově nejznámějším Čechem v historii. Je pravda, že některé jiné osoby byly ve své době (alespoň v západním světe či v Evropě) známější, než býval Hus, nicméně jejich známost nepřekonala propast staletí tak, jako známost Husova. Ano, Karel IV., Václav Havel, Tomáš Gariggue Masaryk i ten Jan Amos Komenský byli ve…
Čti více...Dvacet sedm vítězů a milion poražených
Před zhruba půl rokem jsme si připomněli porážku českých stavů u Bílé Hory a její devastující následky zejména v oblasti duchovní. Ač se dnes Jiráskův pojem „doba temna“ odmítá nebo zesměšňuje, z hlediska ztráty světla evangelia vystihuje realitu naprosto. Bílá Hora představovala první zlom, druhý byla staroměstská exekuce dvaceti sedmi pánů nebo vůdců povstání. Čtyřsetleté výročí této události si připomínáme v těchto dnech. Jako poslední přelom můžeme označit vydání Obnoveného…
Čti více...Vyčištění chrámu od modloslužby
První vyčištění chrámu, při kterém Pán Ježíš hned na začátku své služby vyhnal z chrámového nádvoří penězoměnce a prodejce zvířat (viz 2. kapitola Jana), pro učedníky představovalo zvláštní zkušenost s Mistrem, díky které na Něj začali hledět jiným způsobem, než předtím. Máme za to, spolu s valnou většinou zbožných komentátorů, že Jan vskutku popisuje jinou událost, než synoptičtí evangelisté. Nakonec, Pán Ježíš varoval Židy o tom, co se s nimi…
Čti více...Modlitby, co se nevyplatí
Ujištění Pána Ježíše, že je vždy uprostřed tam, kde se dva neb tři sejdou v Jeho jménu, je zvláštním ujištěním zejména malých stádcí, že vyslyšení jejich modliteb nezáleží na množství slov, tím méně na množství modlitebníků, ale na milosti Kristově, která je Jeho lidu vždy přítomná, když k Němu volá v Duchu a v pravdě. V praxi ale přístup k nim skrývá jedno významné nebezpečí, kterému nejspíš každý z nás…
Čti více...Biblická kázeň starých Čechů
Někteří čeští křesťané nevnímají s přílišným potěšením, že na českou církev mají velký vliv církve nebo častěji paracírkevní organizace z Ameriky. V mnoha ohledech se jim nelze divit ani jim to příliš zazlívat, neboť většina vlivů ze Spojených států, které k nám v průběhu 20. století a zejména po pádu komunismu přišly, bylo nezdravých, popřípadě vyloženě škodlivých, ať už mluvíme o charismatickém hnutí, moderní „křesťanské“ hudbě, seeker-sensitive nebo manažerskému přístupu…
Čti více...
Přidej