„Složitá“ otázka sodomie, část 2.
Není žádnou radostí psát o tématu sodomie. Protože se jedná o velikou ohavnost před Hospodinem, rádi bychom se jejímu rozebírání vyhnuli. Žijeme však v době takového odpadnutí a rozšíření nepravosti, že o ní hovořit nezbývá, chceme-li zůstávat věrní Pánu a stát za Jeho pravdou, za vším čistým, svatým a Jemu libým, neboť pravda Písma je z této strany pod zvláštním útokem knížete mocného v povětří a jeho služebníků. Martin Luther řekl, že kdyby hájil celou pravdu Boží kromě té části, kterou lidé v dané době a místě právě napadají, byl by zbabělcem a zrádcem. Je snadné hájit učení o Trojici, když jej zpochybňují jen sektáři jako jehovisté a jim podobní, kteří mají mezi vyznávajícími křesťany pramalý vliv. Ale postavit se na stranu pravdy, když ji pošlapávají mnohdy i lidé z vlastní denominace nebo dokonce i sboru – to je něco jiného.
U sodomie musíme pamatovat, že patří mezi hříchy, které zvláštním způsobem stojí v rozporu se zdravým učením (1. Tim. 1:9-10). Postoj k ní je zjevným negativním testem toho, zda někdo stojí v pravdě Páně nebo zda odpadl od víry. Negativním testem rozumíme to, že když jím někdo neprojde, dokazuje to, že nestojí v pravdě, ale když jím někdo projde, ještě to nutně neznamená, že v pravdě stojí. (Sodomii odsuzují mnozí římští katolíci, nebo i jehovisté, ale jen proto nemůžeme samozřejmě říci, že jejich celková pozice je biblická.) Proto jí musíme věnovat obzvláštní pozornost, záleží-li nám na duchovním zdraví církve.
Počet těch, kteří na této otázce odhalují své odvrácení se od stezek pravdy, neustále roste, a to dokonce mezi těmi, kteří se hlásí k evangelikalismu. Mnozí neukotvení lidé, točící se každým větrem učení, jsou zvikláni sofistickými argumenty apologetů homosexuality a těmto falešným učitelům podléhají, troskotajíce přitom ve víře. To nám nemůže být lhostejné. Proto je třeba se bludům a satanovým lžím ohledně tohoto hříchu postavit, vynést jasné slovo a poukázat na pravdu Písma. To je naším cílem i nyní, kdy se po obecných argumentech obhajujících sodomii zaměříme na vyvrácení argumentů specifičtějších, konkrétně těch, které se zabývají tím, pro jaký hřích byla Sodoma podvrácena, zda pro jejich homosexualitu nebo něco jiného. Čti více…
„Složitá“ otázka sodomie, část 1.
Co se týče světa, tzv. LGBT hnutí, které si klade za cíl prosazovat zájmy sodomitů, již prakticky zvítězilo. Tu a tam ještě někteří vyjádří nelibost nad nejpokleslejšími způsoby, jakým se homosexuálové prezentují na svých „pochodech hrdosti“ nebo znepokojení nad důsledky snah, aby se jim umožnila adopce, na děti, které by neměly vyrůstat v normální rodině, ale je jich čím dál méně, a i to se týká spíše zemí bývalého východního…
Čti více...Ivan Foster: Nešťastná podvedená matka hájí své zvrácené syny sodomity
Poznámky k otevřenému dopisu matky dvou sodomitských synů, adresovaného Jimu Wellsovi. Písmo svaté obsahuje tolik varování proti falešným prorokům a tak jasná proroctví o odpadnutí, které má přijít, že křesťané žádné doby nemohli a nemohou mít výmluvu, že o tomto nebezpečí nevěděli. Už Timoteus měl vědět, že „přijde čas, že zdravého učení [lidé] nebudou trpěti, ale majíce svrablavé uši, podlé svých vlastních žádostí shromažďovati sami sobě budou učitele“ (2. Tim….
Čti více...Bezpodmínečná víra tří mládenců
„Odpověděli Sidrach, Mizach a Abdenágo, a řekli králi: My se nestaráme o to, ó Nabuchodonozoře, co bychom měli odpovědíti tobě. Buďto že Bůh, jehož my ctíme, (kterýž mocen jest vytrhnouti nás z peci ohnivé rozpálené, a tak z ruky tvé, ó králi), vytrhne nás, buď že [nevytrhne,] známo buď tobě, ó králi, žeť bohů tvých ctíti a obrazu zlatému, kterýž jsi postavil, klaněti se nebudeme“ (Daniel 3:16-18). Třetí kapitola knihy…
Čti více...Nejdůležitější spor mnichů v dějinách
Ve středověké Evropě se konaly v průběhu let mnohé teologické disputace, často v rámci koncilů, kterých se účastnila i řada mnichů z různých řádů, kteří se často na probíraných otázkách nemohli shodnout, protože jejich řády byly založeny na různých vizích a měly jiné důrazy. Je však zajímavé že možná ten nejdůležitější mnišský spor k žádné ústní disputaci mezi jeho aktéry nevedl. Máme na mysli samozřejmě spor o odpustcích mezi (tehdy)…
Čti více...Zapomenutá reformace, část 2.
V rámci blížícího se výročí počátku reformace jsme si připomněli dnes již nepopulární pravdu o tom, že reformátoři a po další tři staletí i jejich následovníci vnímali římskokatolickou církev jako nevěstku babylonskou, království Antikristovo, a že reformaci považovali za vyjítí z něj a osvobození se z pout ďábelské lži, vedoucí miliony do pekla. Zdůraznili jsme rovněž, že to nebyl pohled jen jednoho či dvou nejvýznamnějších představitelů reformace, ale naprosto všech, bez ohledu…
Čti více...Zapomenutá reformace, část 1.
Tento rok se bude svět i církev v rámci pětistého výročí reformace touto nanejvýš významnou kapitolou církevních dějin zaobírat ze všech možných úhlů pohledu. Připomene si její příčiny a důsledky, významné osobnosti i jejich zápasy. Krize středověké společnosti, Tetzelova mise s odpustky, přibití 95 tezí, učené disputace, spálení papežské buly, sněm ve Wormsu, slavná Lutherova slova „zde stojím a nemohu jinak,“ sepsání Augspurské konfese, vydání Institucí, Kalvínovo působení v Ženevě,…
Čti více...Pokrývky hlavy kdysi a dnes, část 2.
Apoštol Pavel své epištoly často rozvrhl na dvě části (byť ne nutně stejně dlouhé), přičemž v první vysvětloval doktríny a ve druhé se zaobíral jejich praktickou aplikací. To vidíme například v listu Římanům nebo Efezským. Je to dobrý vzor, který můžeme následovat. Proto poté, co jsme si vyložili verš po verši oddíl z 1. Korintským 11. kapitoly o pokrývkách hlavy, co jím chtěl apoštol Korintským sdělit, nám ještě zbývá se zaměřit,…
Čti více...Pokrývky hlavy kdysi a dnes, část 1.
Články, které se zabývají problematikou, na kterou jsou různé názory, často uvádíme s tím, že se jedná o kontroverzní problematiku. V případě pokrývek hlavy ženami v rámci bohoslužeb to ovšem skoro ani říci nelze, protože v praxi zde žádný spor vlastně není. Dnešní křesťané s touto otázkou v drtivé většině případů už nezápasí, protože to mají ve svých očích vyřešené: jedná se jen o kulturní zvyk prvních křesťanů, který v…
Čti více...William Wilberforce: Divadelní zábavy
Jméno Williama Wilberforce si lidé, jsou-li aspoň trochu obeznámeni s historií Anglie, spojují především se zrušením obchodu s otroky, o které se tento muž především zasloužil – a nikoliv neoprávněně, protože se jednalo o čin veliký a nanejvýš záslužný. V každém pojednání o něm musí být vyzdvižen a vypsán zlatými písmeny. Nicméně vedle toho bychom neměli opomíjet, jaký zbožný a oddaný evangelikální křesťan to byl. Jeho životem byl sám Pán…
Čti více...
Přidej