Otec blázen a otec moudrý
„Poznal pak Kain ženu svou, kterážto počala a porodila Enocha. I stavěl město, a nazval jméno města toho jménem syna svého Enoch. (…) Setovi pak také narodil se syn, a nazval jméno jeho Enos. Tehdáž začalo se vzývání jména Hospodinova“ (Genesis 4:17.26).
Čtvrtá kapitola Genesis nám zaznamenává počátek dvou linií, které se posléze vinuly a vinou po celé dějiny lidstva – jedné linie linie bezbožné a vzpurné a druhé zbožné a Pánu Bohu poddané. První linie pocházela z bratrovraha Kaina a druhá ze Seta, kterého Pán dal místo vpravdě věřícího Abele. A i když posléze biologické potomky Kaina – spolu se zbytkem potomků Seta, kteří se s těmi prvními spříznili a tím zcela zkazili (viz Gn. 6:2) – smetla z povrchu zemského potopa, bezbožná linie tím duchovně nevyhnula, protože zkažená lidská přirozenost, která ji plodí, zůstává stejná.
Proto když o několik tisíc let později psal apoštol o dětech ďáblových a dětech Božích (např. 1. Jan. 3:10), hovořil o v jádru stejných skupinách. Jedná se o jediné dvě skupiny, do kterých můžeme patřit – buď do ďáblem zotročené linie Kaina, což jest svět, nebo do Hospodinem požehnané linie Seta, což jest Boží neviditelná duchovní Církev. Třetí možnost není.
Naše verše hovoří o tom, jak se Kainovi i Setovi narodili synové a jak na to reagovali. I v tomto nám skrze jejich příklad Písmo poukazuje na dva druhy otců, otce duchovně moudrého a duchovně bláznivého. Toto rozdělení platí dodnes; nemysleme si však, že se dá jednoduše ztotožnit s jednou skupinou otců mimo církev a otců v církvi. Jistě, otce stojící mimo obecenství církve nelze nazvat duchovně moudrými; to však neznamená, že toto přízvisko lze přiřknout všem otcům v církvi. Proto je na místě se z našeho oddílu zamyslet, co konstituuje o otců moudrost, resp. bláznovství. Čti více…
Jednota těla a jednota Ducha
„Usilujíce zachovávati jednotu Ducha v svazku pokoje“ (Efezským 4:3). Nelze popřít, že téma jednoty mezi křesťany v posledním století v církvích a sborech velmi rezonuje. Slova z velekněžské modlitby Pána Ježíše „aby všickni jedno byli“ patří v kontextu ekumenických snah k nejcitovanějším. Úsilí dnešních křesťanů po jednotě má však mnohé nedostatky, ať už máme na mysli jednotu sborovou, denominační nebo mezidenominační. Jelikož však v jejich myslích má jednota přednost před…
Čti více...John Flavel: Tajemství prozřetelnosti
Ač Charles Spurgeon neměl žádné formální teologické vzdělání, nikdo rozumný a s ním seznámený jej nemůže obvinit z ignorace ohledně Božích věcí a doktrín Písma. Bylo to zejména proto, že byl pilným čtenářem za prvé Bible, a za druhé hutné duchovní literatury. Jeho zvykem bylo přečíst až 6 knížek za týden. Už jeho dědeček, rovněž známý kazatel, byl bohatě zásoben výtečnými knihami, které si Spurgeon oblíbil už od mládí. Nejprominentnější…
Čti více...I k čemu jest ztráta tato?
Je smutnou realitou, že i coby znovuzrození křesťané někdy čteme Písmo svaté se zástěrou na našem srdci a nevnímáme plný dopad a rozsah toho, co čteme. Zejména varovné příklady vnímáme příliš vzdáleně a nedostatečně si uvědomujeme, jak často přesně hovoří do naší situace. Jeden kazatel poukázal například, že Ezauovo prodání prvorozenství není něco, co učiní několik málo křesťanů jednou za život, ale miliony každý den, když dávají přednost časným věcem…
Čti více...Jan Amos Komenský: O papežství
Jana Amose Komenského coby Učitele národů či Češi váží a řadí mezi největší osobnosti našich dějin vskutku oprávněně. Komenský byl dozajista osobností evropského formátu, a i mnozí za hranicemi si nyli vědomi, s kým mají tu čest a jaký může mít jeho dílo význam pro utvrzení protestantismu v Evropě i jinde skrze vzdělání mládeže – ať už hovoříme o Samuelu Hartlibovi, Axelu Oxenstiernovi a Kristýně I. Švédské, Zuzaně Lorántffyové (vdově…
Čti více...C. H. Spurgeon: Zápas přicházejícího hříšníka se satanem
V posledních letech se situace možná začíná měnit, ale dříve, ač byl britský baptistický kazatel Charles Spurgeon mezi českými křesťany – jenž jsou povětšinou arminiáni – oblíben, mnohým unikalo, že se přesvědčeně držel doktrín milosti, které hlásají, že celá spása od A po Z je dílo Boží, na kterém člověk ani nespolupracuje, natož aby jej v sobě vypůsobil autonomně svým vlastním rozhodnutím. Ve všech ohledech zkažené hříšníky, které Otec vyvolil,…
Čti více...Nejdůležitější den v Enochově životě
Enoch je patrně nejznámější biblickou postavou v poměru k tomu, kolik je o něm napsáno, snad s výjimkou jeho syna Matuzaléma. Ač jej zmiňuje jen šest veršů Starého Zákona a tři verše Nového Zákona, zná jej prakticky každý vyznávající křesťan, a to přesto, že biblická neznalost se tak rozmohla, že by si mnozí nedovedli zařadit jiné osobnosti, o kterých toho čteme mnohem více. Nicméně obeznámenosti s Enochem se nelze divit,…
Čti více...Perly Matthewa Henryho: Jeremiáš 35
Hospodin ve svém Slově osvědčuje, že není jako člověk a že neposuzuje věci jako my: „Nejsouť zajisté myšlení má jako myšlení vaše, ani cesty vaše jako cesty mé, praví Hospodin, ale jakož vyšší jsou nebes a než země, tak převyšují cesty mé cesty vaše, a myšlení má myšlení vaše“ (Iz. 55:8-9). Je vzácné, že to říká především v kontextu Jeho ochoty odpustit těm, jenž činí pokání; ta slova však vyjadřují…
Čti více...Neradostné rozjímání nad radostným výročím
I když to tak protestanté často nevnímají, reformaci lze považovat za jedno z nejvýznamnějších, ne-li vůbec nejvýznamnější probuzení v dějinách církve. O probuzení spíše uvažujeme v poněkud modernějších kontextech, počínaje od Prvního velkého probuzení v Americe přes Druhé velké probuzení v 19. století až po různá menší či větší probuzení ve 20. století (přičemž musíme podotknout, že některá tak zvaná probuzení smutně nebyla pravými probuzeními z Ducha Svatého, ale něco…
Čti více...„Složitá“ otázka sodomie, část 3.
O sodomii napsal puritán Thomas Manton, že je to „hřích, který má v sobě dost nečistoty na to, aby poškvrnil i jazyk, jenž o něm mluví.“ Bezpochyby patří mezi hříchy, o nichž je mrzko i mluviti (Ef. 5:12). Jak jsme již zmínili dříve, její rozebírání nás nijak netěší a vskutku bychom o ní raději nemluvili. Stejně tak bychom nejraději ve svých argumentech neodkazovali na obdobné ohavnosti – například ty popsané…
Čti více...
Přidej