Hlas synů Izacharových

S ohledem na současnou situaci s šířením nemoci COVID-19 připomínáme starší článek, v této době velmi aktuální. ————————————————————————— Mnoho vzácných Žalmů, které po tisíciletí potěšovaly Boží lid, vzniklo v době velikých soužení žalmisty – obvykle Davida. V některých případech i nadpisy poukazují na konkrétní událost, při níž Žalm vznikl a na co se odkazuje. „Žalm Davidův, když utíkal před Absolonem synem svým“ (Ž. 3:1). „Přednímu z kantorů, vyučující žalm Davidův….

Kdyby si lidé měli vybavit nějakou událost z britských dějin 60. let 17. století, patrně by jim přišel na mysl hlavně Velký požár Londýna roku 1666. To je událost velmi známá, nicméně v tomto desetiletí se stalo ještě něco významnějšího, s dlouhodobějším dopadem. V květnu roku 1662 parlament schválil tzv. Zákon o jednotnosti (Act of Uniformity), podle kterého všichni kazatelé anglikánské církve museli dodržovat předepsanou liturgickou formu bohoslužby a mít…

Na otázku, který jednotlivec nejvíce ovlivnil angličtinu, by většina lidí odpověděla, že William Shakespeare. Odpověď to není vůbec špatná, protože Shakespeare byl vpravdě mistrem svého jazyka a počátky moderní angličtiny se skutečně kladou do jeho období. Slavný básník a dramatik má však v této věci zdatnou konkurenci v muži o několik generací starším – Williamu Tyndalovi (1494-1536). Co se týče rozsahem díla, Tyndale se s Shakespearem srovnávat nemůže, ale pokud…

Pán Ježíš před svým lidem nijak neskrýval charakter cesty do nebeského království; je „úzká cesta, kteráž vede k životu“ (Mat. 7:14). To na prvním místě hovoří o tom, že život křesťana je životem sebezapření. Jak komentuje Matthew Henry, „našemu já se musí odpírat, tělo držet zkrátka, mrtvit zkaženosti, které nám jsou jako pravé oko a ruka, denním pokušením se musí vzdorovat, musí se činit povinnosti, které jdou proti našim sklonům….

Když čteme v Písmu nebo v historii o Božích mučednících, kteří podstoupili kvůli svému svědectví pro Pána hrozné utrpení a i smrt, často nás v mysli jímá úzkost nad tím, co tito muži i ženy museli vytrpět. Věznění a stětí Jana Křtitele, kamenování apoštola Pavla, ukřižování Petra hlavou dolů, upálení myriád dalších, včetně našeho Mistra Jana Husa, do toho všeho se moderní člověk jen těžko dovede opravdově vžít. Je sice…

S výjimkou Izraele, kterému svatý Hospodin svěřil neomylný Zákon Boží (Řím. 3:2), snad žádná jiná země duchovně neovlivnila zbytek světa více, než Anglie – ať už přímo nebo nepřímo skrze působení Ameriky, která ovšem stojí na těch samých anglosaských základech. S výjimkou evangelikálních lutheránů málokterý evangelikál, když zkoumá dějiny své denominace a svého duchovního proudu, se ve svém zkoumání nedostane do anglicky mluvících zemí. Presbyteriáni hledí zpět k Johnu Knoxovi…

Když studujeme, jakým způsobem přistupovali Boží muži v Novém zákoně k výkladu a aplikaci Starého zákona, můžeme vypozorovat různé formy. Někdy se zabývali velmi detailním rozborem jednoho verše – například apoštol Pavel zakládá svůj argument ve 3. kapitole Galatským na tom, že je v Gen. 12:3 a 22:18 užito slovo v jednotném a nikoliv množném čísle. Ale někdy se dívali na události Písma z velkého nadhledu, pozorujíce vývoj Božího království…

Jana Amose Komenského coby Učitele národů či Češi váží a řadí mezi největší osobnosti našich dějin vskutku oprávněně. Komenský byl dozajista osobností evropského formátu, a i mnozí za hranicemi si nyli vědomi, s kým mají tu čest a jaký může mít jeho dílo význam pro utvrzení protestantismu v Evropě i jinde skrze vzdělání mládeže – ať už hovoříme o Samuelu Hartlibovi, Axelu Oxenstiernovi a Kristýně I. Švédské, Zuzaně Lorántffyové (vdově…

Ve středověké Evropě se konaly v průběhu let mnohé teologické disputace, často v rámci koncilů, kterých se účastnila i řada mnichů z různých řádů, kteří se často na probíraných otázkách nemohli shodnout, protože jejich řády byly založeny na různých vizích a měly jiné důrazy. Je však zajímavé že možná ten nejdůležitější mnišský spor k žádné ústní disputaci mezi jeho aktéry nevedl. Máme na mysli samozřejmě spor o odpustcích mezi (tehdy)…

V rámci blížícího se výročí počátku reformace jsme si připomněli dnes již nepopulární pravdu o tom, že reformátoři a po další tři staletí i jejich následovníci vnímali římskokatolickou církev jako nevěstku babylonskou, království Antikristovo, a že reformaci považovali za vyjítí z něj a osvobození se z pout ďábelské lži, vedoucí miliony do pekla. Zdůraznili jsme rovněž, že to nebyl pohled jen jednoho či dvou nejvýznamnějších představitelů reformace, ale naprosto všech, bez ohledu…