Hlas synů Izacharových

„Jděte vy sami muži, a služte Hospodinu, nebo toho vy toliko žádáte“ (Exodus 10:11). Líčení o vyjítí Izraele z Egypta patří mezi nejznámější biblické události, o kterých se lidé z křesťanských rodin naučí od nejútlejšího věku; aspoň stručně s nimi však bývají obeznámeni i nevěřící, byť je smutně berou jako nějakou pohádku a ne jako skutečnou historii, jíž také jsou. Deset ran egyptských je pojmem, a každý pravý Písmák by…

„Oklamavatelný jest kůň k spomožení, aniž ve množství síly své vytrhuje“ (Žalm 33:17). V celé historii vojenství – až do doby relativně nedávné – hrálo jednu z nejvýznamnějších rolí jezdectvo, aspoň v kulturách, které koně znaly a měly. Jízda častokrát bitvy vysloveně rozhodovala, a to jak ve starověku, středověku i novověku. Mongolové, kteří jako snad jediní v historii vytvořili čistě jezdeckou armádu, dokonce ovládli více než pětinu zemského povrchu a…

„Věrou Mojžíš, narodiv se, ukryt byl za tři měsíce od rodičů svých, proto že viděli krásné pacholátko, a nebáli se rozkazu královského“ (Židům 11:23). Na událost, kdy Jochebed připravila pro svého novorozeného syna ošatku ze sítí a vložila do Nilu, kde jej našla faraonova dcera, se přirozeně díváme především z pohledu Mojžíše a jeho matky. Jaká zkouška víry pro ní musela být, skrývat miminko přede všemi, a pak jej poslat…

„Nevěrně činí Juda, a ohavnost se děje v Izraeli a v Jeruzalémě; nebo poškvrňuje Juda svatosti Hospodinovy, kterouž by milovati měl, pojímaje za manželku dceru boha jiného“ (Malachiáš 2:11). Těžko hledat nějaký sbor, který by nikdy nemusel řešit problém vztahů jeho mládežníků s nevěřícími – snad mimo těch malých, ve kterých se zrovna nenacházejí mladí lidé ve správném věku, nebo těch zcela odpadlých, které už v tom žádný problém nevidí….

„Vedl jsem vás čtyřidceti let po poušti, nezvetšela roucha vaše na vás, a obuv vaše neztrhala se na nohách vašich“ (Deuteronomium 29:5). Tato slova říkal Mojžíš již na samotném konci své služby, těsně předtím, než Izrael pod vedením Jozue přešel Jordán a začal dobývat Kanán. Čtyřicetileté putování pouští bylo téměř u konce. Stará generace, která pro nevěru nevešla do země zaslíbené, již vymřela. Izrael nyní tábořil na východní straně Jordánu…

Jedenáctá kapitola epištoly Židům nám předkládá jako vzácné příklady mnohé reky víry; na závěr tohoto oddílu nás ovšem apoštol vyzývá, abychom především hleděli „na vůdce a dokonavatele víry Ježíše, kterýž místo předložené sobě radosti strpěl kříž, opováživ se hanby, i posadil se na pravici trůnu Božího“ (Žd. 12:2). Je to proto, že na rozdíl od Spasitele všichni ostatní byli hříšníci, kteří potřebovali odpuštění hříchů a spasení v Něm. A vskutku,…

Když se prorok Eliáš zvláštním způsobem setkal na Orébě s Hospodinem, který k němu nepřišel ani ve větru, ani v zemětřesení, ani v ohni, ale v hlasu tichém a jemném, uložil mu jeho Bůh pomazat Hazaele za krále nad Syrií, Jéhu syna Namsi za krále nad Izraelem a Elizea syna Safatova za proroka místo sebe. To vše Eliáš zajistil, ať už osobně v případě Elizea, nebo zprostředkovaně skrze Elizea –…

Charles Spurgeon v jednom kázání, které kázal už ve svých dvaadvaceti letech, podotkl, že bezbožný král Manases je jednou z nejpozoruhodnějších postav svaté historie, aspoň pokud jde o hříšníky, jenž došli milosti a spásy. Vedle apoštola Pavla – který se obrátil takřka v mžiku oka, když v jednom okamžiku myslel jen na hubení nenáviděných křesťanů, a v druhém ležel v prachu přemožen mocí Kristovou – a zločince na kříži patří…

„Poznal pak Kain ženu svou, kterážto počala a porodila Enocha. I stavěl město, a nazval jméno města toho jménem syna svého Enoch. (…) Setovi pak také narodil se syn, a nazval jméno jeho Enos. Tehdáž začalo se vzývání jména Hospodinova“ (Genesis 4:17.26). Čtvrtá kapitola Genesis nám zaznamenává počátek dvou linií, které se posléze vinuly a vinou po celé dějiny lidstva – jedné linie linie bezbožné a vzpurné a druhé zbožné…

Je smutnou realitou, že i coby znovuzrození křesťané někdy čteme Písmo svaté se zástěrou na našem srdci a nevnímáme plný dopad a rozsah toho, co čteme. Zejména varovné příklady vnímáme příliš vzdáleně a nedostatečně si uvědomujeme, jak často přesně hovoří do naší situace. Jeden kazatel poukázal například, že Ezauovo prodání prvorozenství není něco, co učiní několik málo křesťanů jednou za život, ale miliony každý den, když dávají přednost časným věcem…